Affliction - svatá pravda

Existují tituly, co se vydaří a ty co se vydaří méně. Existují však také tituly, které se nevydaří vůbec a hádejte do které kategorie patří ten nesoucí jméno Affliction? Nechci být sarkastický, ale na dalších řádcích se tomu asi neubráním, pokud vám tedy takový tón recenze vadí, neklikejte. Ostatně, o nic nepřijdete.

Jak brilantní sebeironie.Myslím, že je skoro škoda namáhat se s recenzí,když se hra vlastním názvem tak skvěle ocejchovala.(Pro ty méně bystré, či angličtiny neznalé, "Affliction" znamenáv překladu "utrpení".)Ale to není, sakra, žádné umění vydatzmetek, pojmenovat ho zmetek a pak se tvářit:, "Co děláte,vždyť jsme říkali, že je to zmetek." Ne, to neníumění, to je rafinovaná metoda jak recenzentům kazitodpoledne, hráčům podvečer a sobě ráno. (Nevěřímtotiž, že po stáhnutí této hry, někdo autoru,Anrewu Barontiniovi, nenakálí před dveře.) Buď jakbuď, je mou prací seznámit herní publikum is výtvory takového ražení â?? tedy hurána to!

Co si budeme povídat,Affliction je hra natolik jednoduchá, že není třebak ní vymýšlet příběh, ona sama jej aninenabízí, s trochou imaginace si však vybavtesituaci, že jste se octili v podivném labyrintu, jenžusiluje o váš život všemi možnými prostředky jakojsou led, děla, lasery, no a to je vlastně vesměs všechno. Vašímcílem je vždy proskákat úroveň až k teleportudo té následující a nebyl by to úkolnijak zvlášť obtížný, neb architektura úrovnínepatří k těm nejsložitějším, nicméněvaše postava dokáže přeskočit široké díryjen s pomocí sprintu. "Sprint" + "okraj plošiny"+ "klávesa skoku" si ovšem dvakrát netykají,ono je to ovládání vůbec dost pokažené(Hodilo by se jiné slovo, ale znáte to, média.),takže výsledek tohoto příkladu = "nulováhratelnost". Poměrně smutný rys arkády, jež je takstrohá, že si na ničem jiném nemůže dovolit stavětzábavnost.

Alespoň že kamarádigraficise na rozdíl od pana programátora činili a odvedli opoznání chvályhodnější práci.Jejich pojetí je sice minimalistické, ale přestoucházející. Ostatně já se LukuRodgersovi a CollegeKidovi ani nedivím, plýtvat snahoua talentem na takovýtitul je ztráta času.

 "Hahaha," smějise až mi totrhá bránici. (Tento odstavec představuje slovozávěrem.) Válím se na zemi a píchámsi kružítkem do dásní. Málo co, se totižvyrovná zkušenosti s Affliction a mě už ten pocittrochu chybí. Hraní tohoto skvostu ve mě probudilonetušené choutky, ale protože jsem hru neprozíravěsmazal, dávám si alespoň třísku pod nehet apijavici na bělmo. Není to sice úplně ono, ale conaplat. Pokud máte zálibu v podobnýchčinnostech, můžete se ke mně připojit, či místoobtížného shánění pijavic kliknout dooblasti Download, v opačném případě sáhnětepo nedávno vydaném Paroxysmu,titulu podobného pojetí avšak nepoměrněkvalitnějšího provedení.