Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

AGF - arkáda ve vesmíru

  12:00aktualizováno  30. března 1:23
Poslední dobou byste jen stěží narazili na nějakou freewarovku, jejíž námět by neměl nic společného s naší sluneční soustavou, vesmírnou prázdnotou nebo jinou vzdálenou galaxií. Ono nekonečno, které nás obklopuje a sahá až tam, kam lidská noha nikdy nevkročí, se prostě a dobře stalo pro tvůrce velice populárním tématem.

AGF

Platforma: Freeware
Výrobce: Frank Wester a Ingo Weichsel

Stáhnout

AGF

Poslední dobou byste jen stěží narazili na nějakou freewarovku, jejíž námět by neměl nic společného s naší sluneční soustavou, vesmírnou prázdnotou nebo jinou vzdálenou galaxií. Ono nekonečno, které nás obklopuje a sahá až tam, kam lidská noha nikdy nevkročí, se prostě a dobře stalo pro tvůrce velice populárním tématem. Jednak jim odpadá nutnost piplat se s neuvěřitelně detailními prostředími naší matičky Země, jelikož vesmír je, jak jistě víte, převážně černým "nic", a jednak se jedná o poměrně rozlehlý prostor, takže dává tvůrcům i poměrně slušnou míru seberealizace. Proč se tady o tom ale rozepisuju? AGF je hrou velice zvláštní, možná by se dalo říct i převratnou (ale rozhodně bych nechtěl urazit některé legendární perly, takže si tohle slůvko radši v zásobě ponechám) a ať si z tvůrců kdo chce co chce říká, vesmír v ní zaujímá také velmi podstatnou, neřkuli hlavní úlohu.

Její popis by se v zásadě dal omezit na shrnutí, že jde o typickou vesmírnou střílečku, kladoucí navíc na úkor singlu větší důraz na multiplayerovou část. Hra tak kvalitní jako AGF si ale jistojistě zaslouží trochu více prostoru a vás určitě mnohem víc než mé historky zajímají všechny její atributy (myšleno té hry, nikoli mé historky). Nezasvěcený příležitostný hráč by se vám určitě po minutě hraní snažil naznačit, že jde o neuvěřitelně neovladatelnou a prakticky nehratelnou mutaci nějakého stařičkého vesmírného simulátoru navíc s ještě ohavnějším zevnějškem. Většina z toho vás ale napadne jen při prvním pohledu na mapu, v níž se vesmírné bitky odehrávají - budete-li mít odvahu ponořit se do tajů AGF mnohem hlouběji, věřte, že nebudete litovat.

AGF

V prvé řadě bych rád zmínil pro začátečníky možná trochu matoucí ovládání (a musím se přiznat, že i já jsem s ním měl ze začátku poměrně značné potíže). Ve světě, jehož simulaci tvůrci do hry vložili, totiž neplatí jeden z nejdůležitějších fyzikálních zákonů - tření. Určitě všichni moc dobře víte, jaké dalekosáhlé důsledky by měla jeho absence na povrchu zemském či jakou funkci plní (přestože jste školu flákali jako já :-)). Ovšem hned při první snaze proletět se vesmírným korábem jednou ze čtyř vložených map vám bleskurychle dojde, že hra ani stíhačka si nehodlá s něčím, jako je tření, plést hlavu - ať už se nacházíte nad vesmírnou stanicí či poletujete kolem městských domků (jejich obyvatelé mají mimochodem určitě velikou radost) - vesmírná vznášedla se chovají pořád stejně a ani fakt, že ve městě je absence tření de facto nemožná, je nijak nevyvádí z míry. V praxi to znamená, že pohybujete-li se nějakým směrem (kupříkladu doleva) a chcete-li pohyb svého dopravního (a bojového) prostředku zastavit (zpomalit), musíte se čumákem (nebo ocasem) natočit do onoho směru a zmáčknout šipku dozadu (resp. dopředu). Ve hře je to snad ještě složitější než tady, bílé na modrém, takže bych možná tvůrcům pro příště doporučil, aby začali fyzikální zákony respektovat, ačkoliv to možná pak nebude vypadat tak efektně.

V předchozím odstavci jste možná zachytili údaj o počtu map, které jsou vám v AGF k dispozici. Jejich počet (čtyři) není nijak omračující a to z jednoho prostinkého důvodu - ke hře je AGFpřiložen také poměrně zajímavý editor, s jehož pomocí si můžete další a další mapy vytvářet sami (a tvůrci se tak elegantně zbavili nutnosti vložit map do hry více). Mapy v něm vytvořené sice vypadají notně kyčovitě a trochu "ulítle" a zdeformovaně, ale velkou výhodu spatřuji v tom, že umožňují hráčům trochu popustit uzdu své fantazii, takže bych těm několika málo nedostatkům nepřikláněl nějaký extra velký význam.

Blíží se nám finální verdikt, přátelé! To nejdůležitější jsem vám ovšem ještě neřekl, ačkoliv jsem to tak trochu na začátku nastínil. Velice podstatnou úlohu hraje ve hře multiplayer (tedy hra pro více hráčů) a to jak po síti či přes kábl, tak po internetu (ovšem stylem modem-modem nikoliv klient-server). Takže pokud budete mít sebemenší příležitost zahrát si s jakýmkoliv lidským oponentem (nepočítám tříleté sestry či osmdesátileté babičky :-)), určitě jí využijte.

Autor:


Nejčtenější

RoonSehv: NeTerra je po všech stránkách dokonalé dobrodružství

RoonSehv: NeTerra

Jedna z nejslavnějších adventur zdarma? Ne tak docela. RoonSehv je jen kopie Mystu. Ale zato v každém ohledu...

V morovém Plague by se mlha a napětí dalo krájet

Plague

Doktor s morovou maskou nespí ani v noci a zrovna vy máte smůlu, že se mu připletete do cesty. Pomůže vám hustá mlha...



Další z rubriky

V logické The Polaroid si musíte dávat dobrý pozor na detaily

The Polaroid

Při prohlížení zašlých fotografií je dobré vnímat jednotlivé maličkosti, detaily, které vyprávějí. To je v The Polaroid...

Hlavní hrdinka Ten Weeks nepoznává ani vlastní rodinu

Ten Weeks

Ztráta vlastní identity je hrozná. V této experimentální adventuře, která vám ukáže, jak děsivá může být psychologická...

V psychoanalytické The Shape On The Ground nejste hráč, jste pacient

The Shape On The Ground

Máte sklony k sadismu, depresi, nebo jste jinak sociálně nestálí? The Shape On The Ground není hra, ale psychologický...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!



Najdete na iDNES.cz