Air Flashback – teorie létání

Pompézní grafika a drsné letecké souboje slibují mnoho. Leckoho snad i ukojí. Ale jak se to s nadějnou akcí má doopravdy?

airflashback_03poster

Teoreticky dnešní Air Flashback nabízí vše, co se žádá od dobré hry. Staré dobré souboje tvrdých pilotů za Druhé světové války, k tomu zabalené do líbivé grafiky a podpořené nářezovou hudbou (která se teda do WW2 vůbec nehodí, ale jak se později ukáže, je to zdaleka nejmenší problém hry). Netvrdím, že někdo se u hry nebude bavit, ale já, s mnoha nalétanými hodinami na rozličných arkádových simulátorech, jsem se ne nudil, ale přímo rozčiloval.

Teoreticky to z obrázků vypadá jako zábavný dogfight. K dispozici je řada letadel za všechny klíčové frakce Druhé světové války. Mocnější stroje jako Spitfiry nebo Mustangy si odemknete až po úspěšném splnění určitých misí, do té doby se musíte pachtit se slabšími letadly; zbraně jsou u všech ale stejné. Slabé kulomety, občas bomby. Udělejme si nyní krátký pokus – co podstatného na obrázcích chybí? ...Chvilka napětí... Volumetrické stíny? Či snad pokyny pro wingmany?

Nikoliv, je to zaměřovač. Zaměřovač! Ve hře o střílení kulomety! Nedovedu si představit kreativní idiocii, která stála za podobným rozhodnutím. Je to snad pokus o originalitu? Opomenutí hlavního programátora? Nebo snaha o realitu? Na oficiálních screenshotech je sice zaměřovač vidět, nicméně mě se ho aktivovat nepodařilo, těžko říct, je-li to mojí retardací nebo tím, že prostě absentuje. Nepomohl ani přísutup "pomačkám všechno, ono se to nějak zapne". V případě, že přijdete, jak na to, zvyšte si hodnocení o 10% a napište to do diskuze i pro nás ostatní, popřípadě zkuste jako já kreativně vyrobit pomocí fixy zaměřovač vlastní. Nicméně, i se zaměřovačem by Air Flashback nebyl moc povedený, přičemž na vině je absurdní letový systém.

Stíhačky staré šedesát let se hýbou s rychlostí a elegancí F-22, což se ovšem absolutně nehodí pro souboj na kanóny. Připočtěte si navíc absenci přetížení, čili možnost manévrovat naprosto libovolně. Ve výsledku tak skoro nikdy nemůžete dostat do mířidel, a když už se vám to na desetinu sekundy podaří, nevíte, kam vlastně střílet. A i pokud ho zasáhnete, nebude to stačit, musíte ho sundat větší a opakovanou dávkou. Přísahám bohu, je snazší tankovat za letu, než sestřelit v Air Flashbacku letadlo.

Teoreticky hra nabízí řadu kampaní, od bojů nad Berlínem po Stalingrad, ale ve skutečnosti létáte po celou dobu nad jednou jedinou mapou. Ta nevypadá špatně, se všemi městysi, továrnami a pobřežími je radost na ni pohledět; nádherná je i změna podnebí a denní doby; nic to nemění ale na tom, že její vliv na hratelnost je minimální.

Teoreticky vypadá grafika parádně, ale ve skutečnosti se to na slabších konfiguracích cuká jako pacient s Parkinsonem. Navzdory tomu, že je grafika snad jediným výraznějším kladem Air Flashbacku,  sama o sobě hru z propasti hratelnosti nevyzvedne.

Teoreticky je Air Flashback nářezová akce vypadající na parádních 90%. Míra chyb a hratelnost nudná jako předvolební projev ve mně vzbuzují pocit jako kdyby snad lidé z MyPlayCity dělali tyhle chyby záměrně. Pokud si chcete dobře zalétat, zalistujte si trochu Plnými hrami, existuje spousta lepších arkád s letadly.

EDIT: Nepotvrzené drby říkají, že zaměřovač (ne kokpit!) se dá zapnout náhodnou kombinací kláves X a C. Enjoy a děkuji hostovi v diskuzi.