Akuchizoku – záchrana světa ze staré školy

Návštěva ze starých herních konzolí nejen, že dovede pobavit, ale přichází s nejlepší story za několik týdnů.

aku_02

Dodnes si vzpomínám na mé první setkání se světem videoher. Prastará vypůjčená konzole, jejíž jméno jsem snad ani nikdy neznal, skrývala desítky hodin zábavy nad těmi nejprimitivnějšími arkádami a simulátory. Tyto zlaté časy močení do plen mi připomněl i dnešní počin Akuchizoku. Tedy, částečně. Byť se totiž po stránce průběhu hry jedná o ryzí návrat do minulosti, šílený příběh sázející na téma psychicky narušených jedinců naopak patří spíše do tohoto tisíciletí.

Jako chovanec ústavu pro chorobomyslné vyprávíte novému ošetřujícímu doktorovi váš příběh. Příběh bývalého pilota, kterého navštívil generál z budoucnosti zosobněný do těla psa a nařídil mu, aby zachránil svět před japonskou sektou, která se chystá zaútočit zbraněmi s roztodivnými jmény jako Vomit Unit či Spinal Unit. Stačí sednout do vrtulníku, během pár sekund přeletět do Japonska a drsná práce začíná.

A zapotí se tentokrát nejenom fiktivní herní postava, ale i hráč samotný. V pohledu zboku ve vašem vrtulníku musíte projít náročným bojem. Nečekejte žádné power-upy či jakékoliv upgradování helikoptéry. Naopak čekejte, že bude stejně křehká jako v realitě. Stačí jediné škrábnutí a letíte v plamenech k zemi. Uvážíte-li ne-zrovna-přehledné prostředí plné detonací a létajících paprsků, a uvážíte-li i absenci savepointů a bonusových životů, vyjde vám sakramentsky vysoká obtížnost. Nebo také hratelnost; záleží na vás.

Ač je to k nevíře, retro grafika tentokrát nejen že ničemu nevadí, naopak ji zhusta vítám. Za hru je odpovědný starý známý cactus ve spolupráci s Johnem Marwinem, a dotek profesionálů je znát. I přes náročnost je totiž radost Akuchizoku hrát. Stále noví a vtipně pojatí nepřátelé a svěží plynulost jsou jednoznačnými devízami hry.

Navzdory subjektivním výtkám, které jsou dozajista ovlivněny recenzentovými lamovskými schopnostmi, je Akuchizoku nadmíru příjemný návrat do dob osmibitů a jim podobných mašin. Každému pamětníkovi doporučuji dnešní neotřelý zážitek, ale hráči vyžívající se v masturbování nad posledními počítačovými výstřelky a rochnící se v nastavování nejnovějších grafických karet, by měli raději zůstat opodál.