Alex the Allegator 2 - myslete logicky

Pokud bych měl vybrat žánr, který v současnosti bez nadsázky zažívá své znovuzrození, zcela jistě by jím byly logické hry. Nízké technické požadavky, neuvěřitelně malá velikost instalace a okouzlující hratelnost spolu s dobrým pocitem z procvičení zlenivělého mozku z nich dělají hit letošní sezóny.

S logickými hrami se letos snad roztrhl pytel. Ať už je důvod jejich nepřeberného množství jakýkoliv - nutností procvičení mozků dnešní konzumní nemyslící společnosti počínaje a zmoudřením tvůrců konče - jedno je jisté. Logické hry teď zažívají svůj největší a pravděpodobně i poslední boom. Ať tedy jimi v současnosti pohrdáme jakkoliv, za pár měsíců nebo let si možná se slzou v oku vzpomeneme na poslední logickou freewarovou hru, která kdy spatřila světlo světa, pár dní před tím, než žánr logických her prodělal poslední smrtelné křeče. Doufejme ale, že chvíle, kterou už adventury a zčásti také simulátory mají za sebou, pro freewarové logiky nenastane dříve, než se v naší republice dvakrát vymění vládnoucí strana s opozicí a než naše platy budou svým hodnotami na částkách odpovídajících průměru Evropské unie (což je opravdu velmi vzdálená budoucnost).

Protože nevím, zda jste se někdy s hrou na podobném principu setkali, bude pravděpodobně nejvhodnější si hned ze začátku upřesnit pravidla, jimiž se hraní téhle pseudo-stolní hry řídí, a ačkoliv nevím, zda byla obdobná, neřku-li stejná hra už někdy na PCčku uvedena, snad neurazím ani ty, kteří se s ní již v minulosti někdy setkali. Váš úkol je zdánlivě snadný - v každém tahu musíte na plochu umístit jeden svůj čtvercový žeton, nebo provést vertikální či horizontální posun jednoho ze sloupců, resp. řádků hrací plochy. Počítač po vámi provedeném tahu odstraní všechny žetony, které jsou uspořádány ve čtverci o straně dvě krát dvě pole. Na vyžírání žetonů samozřejmě nejste sami - proti vám se o totéž pokouší buďto virtuální, zákeřný a umělou inteligencí překypující svěřenec vašeho elektronického miláčka, nebo jeho reálná variace v podobě nějakého vašeho logicky nadaného kamaráda (přátelé zapletení do pochybného sdružení šílených vědátorů Mensa, či zarostlá individua v kulatých brýlích s kalkulačkou v ruce a tužkou ve vlasech pobrblávající něco o podrobné teorii relativity se nepočítají), který jistě spolehlivě poslouží jako pokusný králík.

Jistá nevýhoda podobných typů her bývá ovšem v jejich nedotaženosti a nekomplexnosti, která nezřídkakdy sama o sobě odporuje zařazení freewarovky do žánru logických her. Většina partií tak není otázkou několika minut či sekund, ale desítek a více minut dřepění u počítače a zběsilého klikání na volná pole. Navíc při vymýšlení každého dalšího tahu musíte být při smyslech a vnímaví, a to bývá po delší době docela velkým problémem.

Abyste na hru tak rychle nezanevřeli, okořenili tvůrci bujnou směsici logiky a přiměřené hratelnosti dvěma speciálními typy žetonů, tzv. multi-tokeny a stone-tokeny (tj. kamenné žetony). První jmenovaný získáte tak, že v jednom tahu odstraníte z herní plochy víc než čtyři barevné žetony (libovolné barvy), ten druhý je přidáván automaticky a to zřejmě proto, aby se hraní hry neprotáhlo na dlouhé hodiny, nedejbože dny (že by inspirace pro zápis do Guinessovy knihy rekordů?). Rozdílné žetony také znamenají různé bodové ohodnocení za jejich "odstranění" - za obyčejný barevný žeton vás hra odmění pouhými deseti body, za multi-žeton si váš účet polepší o padesátibodovou sumu a v případě, že nějakým zázrakem odstraníte i šedý žeton (jsou k tomu potřeba tři žluté, tedy multižetony), čeká na vás sladká odměna v podobě celé stovky bodů.

Tak jako většina ostatních freewarových logik, i tahle zabírá na disku jen řádově několik set kilobytů a nelze od ní tedy čekat nějaké světoborné zázraky. Po grafické stránce se jedná o slušný průměr - viděl jsem sice už i lepší freewarové hry, nicméně měla-li být hra kompatibilní i s DOSovským rozhraním, musela se tomu do jisté míry přizpůsobit i po stránce zpracování. Drobné výhrady by jistojistě směřovaly i k nepříliš promyšlené umělé inteligenci počítače, jehož strategii odhalíte po několikaminutové odehrané partii a v neposlední řadě také k relativně nepřehlednému systému menu a nápověd, nicméně svůj účel hra plní skvěle a víc se od ní pravděpodobně ani nečeká.