I přes docela povedené intro a příběh se nám do rukou dostává klasická vesmírná střílečka. Ovládat budeme jednu ze tří lodí a to v módu pro jednoho nebo dva hráče. Jednotlivé typy lodí se od sebe liší zejména vzhledem a způsobem střelby. Jedna před sebe kupříkladu vystřeluje pouze jediný pruh projektilů, jiná hned dva a tak dále. Jejich síla je ale vesměs srovnatelná. Vybírat tedy můžete zcela dle svých preferencí.
Co možná překvapí je fakt, že v tomto případě si na rozdíl od jiných vesmírných akcí prst rozhodně neuklikáte. Autoři nás osvobodili od frenetického klikání pro každý vystřelený projektil a už dopředu počítali s tím, že budeme chtít stejně střílet bez přestávky. Proto jsou projektily z vaší lodi vysílány bez jakéhokoliv přičinění z vaší strany a vy se tak staráte jen o pohyb lodi.Přijde vám to trochu málo? To jste asi ještě neviděli ty desítky asteroidů pohybujících se vesmírem s cílem dopadnout na planetu Zemi. Než dojdou až na naši oběžnou dráhu, musíte je zlikvidovat a to platí i pro další nebezpečné objekty.
Nepřátelé vlastně přilétají ve vlnách, které jsou počítány v horní části obrazovky. Střídají se velmi rychle a přiletí v momentě, kdy tu předešlou téměř zcela zlikvidujete nebo uběhne vytyčený čas. Časem vedle malých kamínků a dalších drobných škůdců přiletí také obří vesmírné objekty velikosti mnohdy i převyšující Zemi. Ty bude nutné zlikvidovat přednostně, zpravidla totiž přilétají s odpočtem posledních sekund do Armageddonu – jejich srážka se zemí je totiž konečná a znamená prostě Game Over.
Pokud je něco nutné Armageddon Days pochválit, pak jsou to velmi pěkné grafické i zvukové efekty vztahující se k vybuchujícím planetám ale i menším tělesům. Trochu slabší je hratelnost, která alespoň pro mě postrádala nějakou výraznější jiskru a velmi brzy omrzela. Oproti prvnímu dílů ale hra vylepšení určitě doznala.