Assassin – vraždy jako denní chleba

Život nájemných zabijáků není vůbec jednoduchý - celý den pracujete se zbraněmi, krev je pro vás jen barva špinící oděv a ten divný soused od vedle potenciální oběť. Nyní máte jedinečnou možnost si tento styl života vyzkoušet na vlastní kůži. No řekněte, kdo by to odmítl?

Atraktivní téma jako jsou nájemné vraždy se nám jako námět her neobjevuje příliš často. Jistě, můžete podotknout, že tu máme tichého zabijáka s číslem 47, ale to bychom už zabloudili do vod komerční sféry. Avšak co se týká freeware scény, zde nějaký ten tajemný holohlavý Hitman chybí. Tedy správně bychom měli použít minulý čas, protože dnes nás svou návštěvou poctil Assassin. A co víc, je to Čech jako poleno, proto si jej pojďme pořádně proklepnout.

Hlavním hrdinou dnešní gamesky je bezejmenný nájemný zabiják, který byl najat na vraždu bosse asijského podsvětí, pana Yakomiru. Ovšem cesta k němu nebude nijak snadná, protože je třeba se k němu probojovat skrz nejrůznější osobní strážce, členy jeho gangu nebo další drobné gaunery. Prozatím to tedy zní více než dobře, ale znáte to – neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil...

Zatímco vás tedy textové intro popsané ve zkratce výše pořádně nažhaví, krátce po něm přijde vystřízlivění. Existuje totiž spousta zaručených metod, jak potopit jinak nadějně vypadající hru. Stačí nějakým způsobem totálně pokazit ovládání, udělat nepřátele nepřemožitelné anebo – a to je dnešní případ – celou hru vyrobit ve Flashi. Bohužel, je tomu skutečně tak a právě na tuto technologii Assassin takříkajíc „dojel“. Ona vlastní hra nevypadá vůbec špatné, jelikož se jedná o relativně povedenou akční plošinovku. Problém přijde ale v okamžiku, kdy si ji trochu osaháte a zjistíte, co je její hlavní náplní – nějaké ty vraždy a především pak skákání. Kombinace by to byla pěkná, ale provedení je horší. Právě kvůli zmiňovanému Flashi je někdy docela problém skočit na to správné místo a pokud tam skočíte, někdy se stane, že vás objekt „neudrží“ (resp. není tam definováno, že se tam ten objekt skutečně nachází). Vy pak v mžiku spadnete do některé z propastí a začnou se u vás projevovat první příznaky frustrace. Tomu napomáhá i fakt, že hra nepodporuje skrollování, takže v okamžiku, kdy dojdete k jednomu konci obrazovky, můžete jen hádat, co vás bude čekat dále. Stejně vypečené jsou skoky, kdy se odrazíte a snažíte se dostat na předem neznámé místo.

Což o to, že tu najdete hned dvě zbraně (kulomet, brokovnice) s neomezeným počtem nábojů, když by vám v pohodě na projití celé hry stačila jedna. Prostředí a překážky jsou poměrně různorodá, byť si na vás autor přichystal pouhé dva levely. Grafika se poměrně povedla, avšak mnohem horší je to s ozvučení a hudbou – nic takového tu totiž nenajdete, což je opravdu škoda. Každopádně se Assassin hrát dá, ale vyžaduje to skutečně pevné nervy a silnou vůli šaolinského mnicha. Zpočátku vás tak bude počet úmrtí vašeho hrdiny iritovat, nicméně je třeba si na chování hry trošku zvyknout. Pak by vás mohla i pobavit. Ostatně jen si ji stáhněte a sami uvidíte.