Ačkoliv nedosahuje takové proslulosti jako klasiky první třídy typu Tetris nebo Arkanoid, je Bubble Bobble jednou z nejznámějších a nejčastěji autory volně šířitelných titulů kopírovaných her. Ostatně není se ani čemu divit, neboť jeho princip, stejně jako je tomu u ostatních zmíněných, je geniálně jednoduchý a přitom neuvěřitelně hratelný. I dnes recenzovaná japonská skákačka Awapon je vlastně jen variací na jeho klasický princip – a přestože si přidává prvky, jež by více sloužily klasické skoro až mariovské platformovce, zachovává si přitažlivost a chytlavost tomuto specifickému sub-žánru vlastní. Krom specifičnosti dané tématikou Bubble Bobble se ovšem Awapon vyznačuje ještě jednou globální charakteristikou společnou pro větší skupinu her. Pochází totiž z Japonska – a tamní pohled na interaktivní zábavu je přece jen výrazně jiný než v Evropě či v Americe. Dohromady to dává docela lahodný koktejl, který jistě zachutná nejednomu o prázdninách okurkovou sezónou znuděnému pařanovi.
Hlavní hrdinkou Awaponu je malá, roztomilá holčička, jež v rukou netřímá ani lízátko, ani multifunkční sniperovku, ale hračku v poslední době tak trochu opomíjenou: bublifuk. Není to ovšem bublifuk jen tak obyčejný: umí vyfukovat bubliny nejrůznějších barev. Stačí jen k akční klávese vyfukování přidržet libovolnou kombinace kurzorových šipek a na světě je místo základní žluté mýdlová koule zelená, modrá či třeba červená. Účel těchto bublin je dvojí. Jedná se o jediný prostředek proti netvorů, kteří ohrožují zdraví holčičky v jednotlivých úrovních, a zároveň zbraň, jež umožní prorazit si cestu skrz určitá zazděná místa. A platí, že bublina musí mít stejnou barvu, jako stěna, jíž se snaží zničit. Likvidace nepřátel pak probíhá formou rafinovaně stražených pastí: hráč si musí vyčíhat styl jejich pohybu, odhadnout další krok a do cesty jim položit bublinu. Netvoři nedisponují žádnou umělou inteligencí, a tak vesele do osidel padnou, chvíli se zmítají v uzavřeném prostoru, načež bublina praskne a zmizí i s potvorákem uvnitř.
Zbytek hratelnosti Awaponu už tvoří naprosto obyčejné plošinkové skákání, ne nepodobné tomu ve stovkách Mario-klonů. A ona japonská originalita? Projevuje se vlastně jen ve specifickém ovládání, které je vlastní všem freewarovkám původem ze země vycházejícího slunce – za akční klávesy neslouží standardní mezerník, Ctrl, Alt či Enter, ale písmena ze spodního levého rohu klávesnice (tj. Y, X, C). Grafické zpracování hry je velmi prosté až chudé a rozhodně nevzbudí žádnou výraznější pozornost, na druhou stranu: svůj účel splňuje. Trochu zlepšit by si pak zasloužila jistě i hudba, neboť doprovodné melodie jsou spíše otravné, než že by nějak příjemně ilustrovaly dění na ploše. S lepším audiovizuálním výstupem mohl být Awapon ještě výrazně více doporučeníhodný, i tak lze ale říci, že ti, kdo měli v lásce původní Bubble Bobble a netrpí chronickou nechutí k hraní plošinovek, by měli Awapon minimálně vyzkoušet.
