Bad Dream: Butcher je hra, ve které přijdete o všechny prsty

Krátká, ale atmosférická adventura Bad Dream: Butcher je první epizodou z chytané herní série s tématem snového světa, nočních můr a lidského podvědomí. Zpracováním dokáže okouzlit.

Je až s podivem, kolik atmosféry a napětí dokáže vykouzlit jen několik černobílých obrázků. Bad Dream: Butcher je skvělá epizodní adventura, která vás provede jedním z šílených nočních můr snícího člověka. Na její jednoduché, ale vynikající výtvarné zpracování asi budete vzpomínat dlouho.

Původním plánem bylo vytvořit sérii klasických adventur s tématem snového světa. Klasických ovšem jen ve smyslu hratelnosti, nikoliv zpracováním. Jestli budou mít autoři do budoucna touhu v tomto plánu pokračovat, to ukáže až čas. Toto je první epizoda z jejich surrealistického eposu.

Hra vlastně neobsahuje žádný příběh. Protože se nacházíte ve snu. V Bad Dream je všechno absurdní. Dokonce i onen strach, který by hra jako správná noční můra měla vytvářet. Ono se to má totiž tak, že vaše vlastní noční můry jsou v reálu děsivé jen pro vás. Jiní lidé se bojí jiných věcí a sní o jiných věcech.

Dá se říci, že Bad Dream není horor v pravém slova smyslu. Ale udržet nezvyklou atmosféru napětí a neznáma dokáže od první vteřiny až do konce.

Hned v první vteřině dokáže hra nadchnout výtvarným zpracováním. Stačí se podívat na okolní obrázky a je hned jasné, proč říkám "výtvarné" a ne "grafické". Skutečně, každé rozmlžené zákoutí má díky, sice mimořádně jednoduché, ale ručně kreslené vizáži unikátní nádech. Vše se jakoby noří do pomačkaného, rozpitého a zažloutlého papíru.

Jenže ani to by samo o sobě nestačilo, kdyby to vše nepodtrhovaly kvalitní zvukové kulisy. Jednou uslyšíte nelidský ryk, podruhé zabrnkání na kytaru, jindy zase kvílení větru v ulicích. Je to zkrátka snové.

Slabší povahy se během hraní dokážou tak všehovšudy třikrát leknout. To ve chvíli, kdy se na obrazovce objeví podivný kluk a usekne vám sekáčkem prst na ruce. To je vtipně symbolizováno kurzorem myši v podobě ruky, na níž je čím dál méně prstů. Na hru, kterou napoprvé dohrajete tak za patnáct minut to není zlé.

Krátká herní doba a neexistující příběh jsou největší negativa celé hry. Jenže, tyto zlé sny často končí někdy v polovině a člověk se probudí. Je třeba jen doufat, že tu co nevidět bude další díl.