Bad Dream: Graveyard je další ze snových děsů

Neuplynul snad ani týden a máme zde další epizodu ze série Bad Dream, která se tentokrát odehrává na hřbitově. Atmosféra se změnila, ale stále jde o zábavnou adventuru.

Silná atmosféra zůstala zachována, ale její styl a ráz se trošku změnil. Koho však bavila předchozí epizoda, ten si bez výhrad užije i tuto. Je to totiž stále stejně psychopaticky ujeté.

Většina věcí a kvalit zůstává: podivní snový svět na pomezí šílenství a nočních můr, ručně kreslená, dětsky jednoduchá grafika, slušná zvuková výbava a v podstatě absence regulérního děje. Vše je na správném místě.

V tomto případě bych mohl zkopírovat text recenze předchozí epizody a nikdo by snad ani ničeho nevšiml. Velmi vřele však doporučuji, když už nechcete číst minulou recenzi, si alespoň před spuštěním této hry zahrát předchůdce. Už jen pro ten komfortní a celistvý pocit.

Co je u Graveyardu trochu jinak? Tak především, atmosféra je jiného rázu. Na rozdíl od více hororové nátury prvního titulu, zde se na lekací scény zase tolik nehraje. Opuštěné ulice nahradil opuštěný hřbitov, kde se zastavil čas a vše umřelo. Doslova.

Vaším úkolem v této epizodě totiž je znovu obnovit vyhynulý včelí úl. Aby to dávalo méně smyslu, uděláte to tak, že do něj nacpete roj much, které krouží kolem mrtvých těl. Je jasné, že jsme ve snu.

Kromě atmosféry, která je více chmurná než mrazivá, si vývojáři dali tu práci a na některých místech použili animaci, takže některé obrazovky nepůsobí až tak staticky.

Stejně dobrým nápadem je použití šipek, které vám nyní ukazují, kam můžete jít. Jinak je ovšem všechno vlastně stejné. Ale Bad Dream: Graveyard jsem si užil stejně dobře jako jeho předchůdce a už se těším na další epizodu. A jsem zvědavý, kolik jich ještě bude.