Bamberman retro - další variace na klasiku

Dyna Blaster, Bomberman, Atomic Bomberman .. ať už tuto akční hru nazveme jakkoliv, princip je vždy stejný – důležité je hlavně zpracování a následná hratelnost. Podíváme se jak vypadá dnešní recenzovaný klon, který nese název Bamberman Retro.

Každý z vás někdy určitě hrál legendární Dyna Blaster, novějšího Atomic Bombermana, či veleúspěšného Bombiče, jednu z nejlepších českých freeware her z dílen Hippo Games. Zajisté vám tedy neuniklo, že pokaždé ovládáte malého panáčka, pohybujícího se v bludišti z kostek/beden/keřů/kamenů a jiných překážek. Pokaždé pomocí bomb tyto překážky rozbíjíte a snažíte se zabít vše co v bludišti potkáte. Pravidlem také bývají bonusy které se někdy objevují na místě rozbitých překážek. Hry tvořené na toto téma se tedy liší většinou jen grafickým zpracováním, a různorodostí sbíratelných bonusů. Další variací na téma Bomberman je tedy i dnešní recenzovaná hra, Bamberman Retro. Teď se spolu podíváme, jestli se autorům podařilo udělat hru nečím vyjímečnou.

Hra je vyvedena ve třech rozměrech, běží v rozlišení 800 x 600 a je kompletně naprogramována v DarkBasicu, dalším z řady gamemakerů. Nabízí hru pro 2-4 hráče. Sami si tedy (pokud nejste mimořádně zruční) hraní moc neužijete, hru proti počítači Bamberman Retro nenabízí. Jestli ale máte po ruce sourozence nebo kamaráda, můžete se vměstnat k počítači a vesele začít pařit pomocí klávesnice, gamepadu, nebo myši. Rozvržení ovládacích kláves na klávesnici si měnit nemůžete, ale žádný velký problém to není – klávesy jsou ve hře namapovány vcelku inteligentně. Hardwarové nároky jsou možná vyšší než byste podle vzezření hry řekli, ale s tím bohužel nic neuděláte. Žádné nastavení totiž ve hře implementováno není.

Ihned po spuštění vám dá počítač vybrat mezi dvěma módy: Standard battle a Avoid Bombs. Standard battle nabízí klasický deathmatch. V několika rozličných arénách proti sobě bojujete, a snažíte se pomocí bomb zabít protivníka. Avoid bombs by byl, nebýt jediného obrovského háčku skvělý, zábavný mód. Na začátku hry jste vrženi do arény, která je zcela bez překážek - můžete se tedy volně pohybovat a uhýbat bombám, které náhodně padají z nebe. Hned na začátku je spíš nudné pohybovat se beze spěchu z políčka na políčko, a vyhýbat se bombám kterých je málo, a mají dosah jen tři nebo čtyři pole. S postupem času ale bomb padá více, a jejích výbuch vás může ohrozit na mnohem větším rozmezí arény. Zhruba po dvou minutách se tedy hra stává zběsilým útěkem před padajícími bombami. Tento mód by byl zaručeným tahákem této hry, nebýt jednoho háčku. Tím je časový limit. Při startu hru se vám na horní straně obrazovky začne odpočítávat relativně krátký limit, po jehož skončení souboj končí remízou. Díky zdlouhavému a nudnému startu se tedy hra stává adrenalinovou jen na pár sekund, poté je nemilosrdně ukončena.

Grafické zpracování je líbívé hlavně kvůli nestatičnosti okolí. Všechy objekty ve hře mají tři rozměry, tudíž se stále pohybují. Všechny kameny a překážky pulzují, nebo se jinak vlní. Objekty jsou otexturovány dobře, postavičky jsou jednoduché, ale přesto sympatické. Zvuky a hudbu obsahuje hra také. Zvukové efekty (především výbuchy bomb) jsou kvalitní a do hry ‚sedí‘. Na hudbu jsem si já, zavilý metalista, musel chvíli zvykat, protože se jedná o rychlejší a moderní hudbu.

Pokud tedy s kamarády hledáte zábavu na několik více minut, hru rozhodně stáhněte. Pokud ale hledáte kvalitní Bombermanovskou zábavu na dlouhé hodiny, raději se vraťte k Bombičovi.