Bariera je dalším soutěžním projektem z uzavřené letní soutěže s Velkým Chytrákem. Z konečného počtu čtrnácti došlých her stojí poměrně velká část za slovo, právě proto je Bariera další hrou, kterou jsme podrobili našemu zevrubnému rozboru v recenzi.I když se to nemusí na první pohled zdát, vše se odehrává na izolovaném ostrově daleko od civilizace. I přes to se hlavní hrdina podobá obyčejnému člověku snad až na jeho slušný vojenský výcvik. K tomu byl ostatně vede odmalička. Místo několika hodin denně strávenými ve školní lavici byl cvičen k tomu, aby ve své misi nezklamal. A den D nastal právě dnes, s jeho osudem je dopodrobna spraven, stejně jako vy. A tak se vydává do složitých podzemních komplexů, na jejichž konci doufejme čeká řešení mnoho let trvajícího problému.
Pro vás tato situace znamená jediné. Přichystány pro vás jsou poměrně členité a celkem zajímavě vytvořené podzemní chodby, jež jsou v mnoha případech zpočátku neprodyšně uzamčené a musíte si k nim cestu postupně prokousat. To lze jen za pomocí jednoduchých
technických vychytávek jako jsou tlačítka, která lze jednoduše díky jejich nevýraznému zbarvení přehlédnout, jsou však nezbytně nutným klíčem, který vás teprve posune zase o něco dále. Pokud už vám v cestě nestojí uzamčené dveře musíte se dostat před jiné překážky, které může kupříkladu tvořit i několik vedle sebe stojících bomb, které lze správným mířením a střelbou dovést k výbuchu.
Daleko důležitějším aspektem jsou nepřátele, kterých potkáváme dostatek druhů a z většiny případů se řadí do zvířecí říše. I když potkáme několik ozbrojených humanoidů, častou společnost nám budou dělat i protivníci jako jsou třeba obrovští brouci, kteří za sebou při chůzi nechávají zelený sliz. Všechny tyto musíte ničit a to za pomocí zbraní, k nimž budete postupně dostávat přístup. Stejně tak bude třeba sbírat i projektily, kterých budete nalézat taktéž dostatek – ovšem plýtvat se nevyplácí, v momentě kdy vám dojdou, budete v podzemních chodbách zcela nahraní.
Celý komplex je zpracován do trochu stereotypní šedé barvy a i když jsou místnosti a chodby rozvrženy zajímavě, právě díky opakujícím se grafickým prvků se brzy nezbavíte dojmu stereotypu. Ve spojení tohoto aspektu spolu s nikterak originálním nápadem vyšlo jen lehce nadprůměrné hodnocení.
