Mnoho her se točí okolo vraždy, začíná vraždou, končí vraždou či se vraždí v jejich průběhu. Vražda, která stojí na počátku příběhu adventury Bill De Bill, však není zdaleka vraždou obyčejnou. Obětí totiž není lidská bytost, ale kočka, jež poklidně přecházela silnici. Bill De Bill, jenž si dobrovolně vybral ve svém rodném městě Velocity dráhu veřejného uklízeče, je rozhořčen na nejvyšší míru nejen z estetického hlediska, ale i z hlediska citového, protože ke kočkám cítí odjakživa náklonnost. A tak protože místní policejní úřady s případem bezohledného přejetí nic nedělají, rozhodne se vydat alespoň na chvíli na dráhu soukromého detektiva a zdárně dospět k poznání, kdo že vlastně vraždil. Cesta to nebude jednoduchá, z města Velocity ho zavede do pašeráckého centra v Tijuaně, a nitky případu se spíše začnou splétat dohromady, než by odhalily pachatele – to zavede Billa na stopu drogové mafie obchodující s drogou zvanou kočkain (vyrábějící se z ocasů roztomilých domácích zvířátek). Dál už ale nechme objevování skutečně ujetého příběhu na hráčích a vrhněme se na jiné aspekty titulu, který díky ochotě jednočlenného vývojářského týmu Marion Software můžeme na Plných hrách představit exkluzivně, pouze pro naše věrné čtenáře…
Bill De Bill byl vytvořen ve známém programu Adventure Game Studio, využívaném stovkami vývojářů pro zjednodušenou tvorbu adventure her. Je to engine, který už má pěkných pár let za sebou, a díky tomu disponuje slušnou rychlostí, stabilitou a bezproblémovostí. Technický základ je tedy kvalitní, interface jednoduchý, podobný klasikám od Sierry ve VGA verzích (pravé tlačítko myši mění akce, levé provádí), rozhovory jsou řešeny naopak jako v titulech od Lucas Arts (tedy klasicky dialogové možnosti, z nichž je volně na výběr). Grafika je rozporuplná. Zejména ze začátku je až příliš jednoduchá a výrazné jednobarevné plochy působí spíše nevkusně. Z celé první lokace, města Velocity, vypadá skutečně dobře snad jen park a místnost s oběšencem. S postupem času však kvalita trojrozměrných pozadí roste a mexická Tijuana, druhá lokace, kterou Bill při svém pátrání navštíví, už vypadá mnohem lépe a kvalita dále ještě roste. Ke zvukové stránce pak nelze mít už absolutně žádných připomínek. Hudba je vynikající, je jí hodně a je dostatečně výrazná, aby si jí všiml skutečně každý. Hra není namluvena, to ale není nijak velký nedostatek.
Nejdůležitější ale nakonec nikdy není audiovizuální zpracování, ale samotná hratelnost. Tady je na tom Bill De Bill velmi dobře, i když mezi největší klenoty amatérské scény se také řadit nemůže. Hlavní devízou hry je nevšední humor, který je leckdy možná trochu trapný, častěji ale způsobí nezvladatelné brániční křeče, třeba ve chvíli, kdy hlavní hrdina získává tajné heslou výměnou za orální uspokojení dvou mexických somráků, či kdy odhaluje, že detektiv Fernandez je ve skutečnosti emancipovaná detektivka Fernandezová. Dialogy jsou zvládnuty výtečně, o něco horší je to ale s logickými problémy. Stává se, že je nutný docela nepříjemný pixel hunting, často také trpí samotná logičnost – rozmlátit vysílačku lopatou za účelem získání koordinátů místa činu, kde se nachází detektivka Fernandezová může být typickým příkladem ne tak úplně pochopitelné akce. Nicméně naštěstí takových chytáků ve hře příliš není a povětšinou jde o dosti přímočarý postup, přitom je hra dostatečně dlouhá, aby zabrala několik hodin čistého herního času. I proto ji lze, i přes poněkud větší velikost, doporučit všem fanouškům adventur, ale i všem, kdo se chtějí zase jednou dobře pobavit.
P. S.: Kdo by měl problémy a zakysl (je to velmi pravděpodobné i přes značnou přímočarost hry), může tradičně juknout do našeho kompletního návodu...
