Blazing Trails – bláznivá arkáda

Komu se líbila hra Sky Roads, musí nutně vyzkoušet i Blazing Trail, skvělou to variaci na tuto závodní arkádu, která je jednoduchá svým konceptem, ale snad nikdy neomrzí. Někdy prostě stačí málo…

Už první pohled na obrázky každého, kdo se jen trochu ve freeware oblasti orientuje, musí nutně potěšit. "Ale vždyť to vypadá úplně stejně jako SkyRoads!" řekne si pomyslný freegameskový odborník a už ani nečte následující řádky a vrhá se rovnou na odkaz určený ke stažení. No jo, jenže nedá se předpokládat, že by tuto větu většina čtenářů nečetla, a tak bude potřeba celou recenzi dotáhnout až do konce a přesvědčit i největší nevěřící Tomáše, že ač Blazing Trails kvality originálu nedosahují, nabízejí i tak hodně slušnou zábavu na dlouhou dobu.

Princip Sky Roads potažmo i Blazing Trails je jednoduchý. Před vesmírnou raketou (či kuličkou v podobě Blazing Trails) se nachází trať složená z plošinek, které mají různé efekty – některé zrychlují, jiné zpomalují, ubírají životy, kloužou, propadají se a různými jinými způsoby působí na okolní tělesa. Mimo plošinky je volný prostor, kde kulička nesmí skončit, jinak je s hráčem ámen. Navíc vše omezuje neúprosné časové a další limity, které ze hry činí skutečně adrenalinový závod o vteřiny, kde je ale zároveň vyžadována absolutní přesnost. Zkrátka – v pozdějších úrovních jsou Blazing Trails jak dělané pro masochisty.

Ovládání kuličky je velice jednoduché. Pomocí kurzorových šipek s ní hráč pohybuje do stran a dopředu/dozadu, mezerníkem se pak skáče. Ale pozor: není dobré vyskakovat na kdejakou bednu či si jen tak hopsat pro radost, počet skoků je totiž omezený a leckde je tento počet přesně tím, jaký je potřeba minimálně udělat, chce-li hráč úroveň dokončit, takže i jedna chyba, jedno nevinné poskočení na začátku, může znamenat konec nadějím.

Hra se odehrává ve třech prostředích. Začíná na dřevených parketách, které sem tam zpestří nějaká ta průhledná, zasněžená plošinka, která značně omezuje tření a tím ztěžuje ovládání kuličky, skokánek s předem danou délkou skoku, což je pohodlné, neboť není třeba velkých nájezdů, či turbo urychlovače. Druhým světem je jakási pestrobarevná úchylná změť, kde přibydou nové pasti, složitá bludiště beden a celkově vzroste obtížnost. Poslední je pak kovové město, kde už se nové herní prvky neobjevují – a překvapivě ani obtížnost už nevzrůstá. Celkově je hra mnohem lehčí než Sky Roads, což ji ale nijak nesnižuje, neboť Sky Roads byly v některých místech opravdu neskutečně obtížné. Navíc je zde větší omezení počtem životů, protože celou hru je nutné projet na jeden zátah, což málokdo zvládne. Naštěstí se dá použít jednoduchý cheat: stačí vyměnit názvy souborů pro jednotlivé úrovně a každý si může zahrát jako první třeba Metal3.

Po stránce technické jsou bohužel Blazing Trails hrou dosti rozpačitou. Autoři se pokusili o 3D zpracování, jak už to ale bývá, dopadlo to spíše špatně. Sky Roads jsou kreslené, jejich grafika je velmi jednoduchá a v nízkém rozlišení, Blazing Trails ale i přesto strčí hravě do kapsy. Herní prostředí je zde sterilní a chladná, textury někdy přečnívají objekty, celá hra rozhodně nepůsobí pohodovým komiksovým dojmem jako její předchůdce. Také nemá žádnou hudbu a nelze si pod ni pustit žádnou MP3, což rozhodně nepotěší, zvuků mnoho není, ale i ty byly zmršeny: závěrečnou fanfáru na konci úrovně si každý poslechne tak jednou, než se definitivně rozhodne, že na dobrovolné ničení vlastních sluchových orgánů jsou tu i příjemnější způsoby, například přiložit hlavu k cirkulárce.

Blazing Trails byly v recenzi docela kritizovány. Netřeba ale propadat panice. Hratelnost Sky Roads, přitažlivost jednoduchého plošinového systému s několika motivujícími limity, zde zůstala plně zachována. I když Blazing Trails nedosahují jejich kvalit takřka v ničem, stále jsou dobrou variantou pro ty, kdo se o prázdninách nudí a dali by si nějakou rychlou oddychovku.