Kdo by neznal stavebnice Lego, nad kterými jsme v dětství trávili tolik času při stavbě hradů, kosmických lodí a bůhví čeho všeho ještě? A řekněte sami, nechtěli byste si zase něco sestavit? Pokud ano, pak vám nezbude než vytáhnout stavebnici ze sklepa a doufat, že v ní zbylo ještě dost dílků, protože ve hře BlockoFighter se žádného stavění nedočkáte. Místo toho budete spolu se soupeřem vrženi do ringu, ve kterém se budete bít hlava nehlava až do konečného vítězství jednoho z vás. A jak vlastně tohle zápasení souvisí se stavebnicemi Lego? Inu vězte, že v ringu se utkají právě dva panáčci z Lega.
Vskutku netradiční, že? Takovou mlátičku jsme tu myslím ještě neměli. Co se týče bojových schopností paňďuláků, ty jsou dosti omezené, jak by se ostatně dalo čekat. Základním útokem je zde zběsilé mávání rukama. To se doporučuje provádět pokud možno co nejblíže u soupeře. Nesnažte se ale k němu přiblížit příliš rychle, ať ho neporazíte příliš brzy. Mávat rukama nad ležícím tělem je sice efektní, ale nijak to soupeřovi neubližuje. Pokud však protivník přecijen leží, je dobré jít neustále proti němu a kopat do něj, dokud se nezvedne. 
Pak znovu roztočte ruce a mlaťte ho, až z něj budou lítat jednotlivé dílky. Pokud (až) se vám stane, že sami spadnete, jistě se vám bude hodit klávesa pro výskok, pomocí které se znovu postavíte na nohy. Výskok je ovšem i efektivním útočným manévrem. Není nic lepšího než vyskočit a kopnout soupeře do hlavy. Stačí pár takových výskoků a hlava se brzy odkutálí, což je jasným znamením vašeho vítězství. Při výskocích si ovšem musíte dávat pozor, aby vás soupeř dobře mířenou ranou nevyhodil mimo ring, což by znamenalo okamžitou prohru. Celkem se hraje na tři vítězství.
Do hry bohužel nebyla implementována možnost hry proti počítači, takže pokud si budete chtít BlockoFightera zahrát, musíte si přizvat druhého hráče, se kterým budete soupeřit na jednom počítači. 
Podpora hry přes síť bohužel také chybí. Docela dobře je na tom hra po grafické stránce. Jednotlivé dílky Lega zdobí odlesky dynamického světla apod. Volit můžete mezi různými rozlišeními a třemi úrovněmi detailů, ovšem pokud nevlastníte procesor pracující na frekvenci okolo 1 Ghz, pak na plynulou hru zapomeňte. Nepomůže ani menší rozlišení, ani snížená míra detailů. Jak sami autoři přiznávají, na vině je nepříliš optimalizovaný fyzikální engine. Jinak je ovšem fyzikální simulace velmi zdařilá. Za zmínku jistě stojí i povedená hudba, která bude podbarvovat sténání bojujících postaviček.
A stojí vlastně BlockoFighter za stažení? Určitě ano! Hra sice má své chyby (kromě zmíněné náročnosti na CPU je to hlavně prakticky neexistující variabilita), ale určitě vás bude alespoň nějaký čas bavit.
