BomberMan Clone – všude samé bomby

Stará známá hra Dyna Blaster ála BomberMan je asi pro všechny hráče symbolem krátké, leč velice zábavné hry. Během několika let, které uběhly jako voda, se zde můžeme setkat s dalším z řady remaků. BomberMan v dnešní podobě je původní verzi hodně podobný, někde svého předchůdce v ledasčem převyšuje, jindy zase zaostává, každopádně ale stojí alespoň za zkoušku.

Remaků staré hry Dyna Blaster jsme si za těch několik posledních let užili asi dost a dost, přesto jsem se rozhodl vám ukázat další z řady překopávek této legendy. Již po několika minutách testování mi bylo jasné, že tahle hra by vás mohla zaujmout, a doufám, že se moc nemýlím. Tento BomberMan pochází od Amira Ishoq, který ji vytvořil společně s několika jeho kamarády a myslím, že se jim opravdu povedl. Chcete-li si zavzpomínat na staré dobré časy a hry, je BomberMan asi tou nejlepší volbou, kterou vám jsem v momentální době schopen nabídnout.

Původní verze, gamesa Dyna Blaster, byla rozdělena do dvou částí. První byla hra, kde jste se dostávali přes spousty levelů a prosekávali skrze mnoha nepřátel do kouzelnického hradu, a tu už v dnešním BomberManu nenajdete. Tato část byla určená pro sólisty, kteří vysedávají u počítače sami, ale pro ty, kteří mají u compu často společnost, byla druhá část nesporně zábavnější. Ve stručnosti v ní jde o to, že se vžijete do role jedné z několika postav, které jsou zabarikádovány v různých koutech levelu a snažíte se probojovat si cestu k protivníkovi a umístit bombu tak, aby ho zlikvidovala. A to byste nevěřili, jak tento prostý motiv může být zábavný. Ke hře se samozřejmě pojí i řada více či méně důležitých informací, které vám sdělím o několik řádků níže.

Po spuštění hry a shlédnutí úvodního miniklipu se ocitnete na pestře zpracované obrazovce, která slouží jako menu. Na rozcestníku voleb vás kromě Nové hry a Ukončení může zaujmout ještě Nápověda s krátkým popisem jednotlivých bonusových předmětu a Nastavení, do kterého patří vše od hlasitosti hudby a zvuku po zvolení počtu bitev či časového limitu. Doporučuji vám alespoň ve stručnosti prolétnout obsah těchto dvou menu a poté již vám nic nebrání, abyste se pustili již přímo do hry.

Ještě před samotným spuštěním na vás bude čekat výběr z několika možností, jak hru hrát. Buď se bude hrát princip všichni proti vše, dva týmy nebo několik spojenců. Celkově můžete hrát až čtyři, ale vězte, že když se vám opravdu podaří najít čtyři kamarády je pak docela problém vejít se ke stolu, natož pak ke klávesnici.

Po zvolení některé z voleb se ocitáte tentokrát už doopravdy ve hře. Levelů máte na výběr celkem deset, takže je, dá se říci, z čeho vybírat. Kola se od sebe liší hlavně svým uspořádáním. V onom kole zůstanete zazdění v nějakém temném koutu a k tomu, abyste se dostali ven, budete muset použít mnoho střelného prachu, v jiném na vás budou čekat důmyslně postavené uličky. Levely jsou tvořeny z mnoha různých materiálů, někdy se jedná o dřevěné bedny, jindy o hliněné náspy a ondy o cihlové zdi. Ty můžete odpalovat pomocí bomb, kterých máte u sebe vždy dost.

Každá bomba má nějaký dostřel, kam až ničí, ale platí pravidlo, že může zlikvidovat jen jedno těleso z každé strany. Po zničení bariéry se může na onom místě objevit nějaký bonusový předmět. Jedná se buď normální nebo zlatý ohníček, který vám zvýší dostřel o několik políček nebo to může být bomba. Z netradičních bonusů můžete nalézt kolečkové brusle zvyšující rychlost, možnost odkopnutí své či cizí bomby, či odpálení bomby až po vydání vašeho signálu. Ale ne všechny předměty jsou dobré, ve hře můžeme nalézt i takzvané smrťáky, které vám budou třebas samovolně vypouštět bomby, zrychlí vás nebo naopak zpomalí, a to do extrému.

Grafika se za těch několik let moc nezměnila a nic nového, kromě několika jednoduchých kol, ve hře nenajdete. Naštěstí však hru doprovází velice kvalitní hudební doprovod zkombinován s ucházejícími zvuky. Dobře se dá mluvit i o hratelnosti, která nás nezklamala a alespoň na mě udělala velice dobrý dojem.