Bonzala - papouščí rejnok v akci

Jsou hry divné a hry divnější. Bonzala je všechny hravě trumfne a postupuje rovnou do kategorie těch nejdivnějších. Pokud máte zájem o exkurzi do světa pruhovaných létajících rejnoků, nenažraných dvojníků Pacmana a bortících se oblouků, neměli byste ji minout.

Co bych to tajila, když vám to můžu říct už na začátku? Bonzala je moc divná hra. Pomineme-li evidentně divný název (má někdo z vás nějaký tip, co by to ta Bonzala asi tak mohla být?), má tahle hra divného hlavního hrdinu, divné prostředí kolem něj a koneckonců i samotný její smysl je tak trochu divný. Vlastně na to všechno docela sedne označení "bizarní" - to slovo mě napadlo hned poté, co jsem se vpravila do hry a poprvé rozhlédla po tom, co mě uvnitř čekalo.

Podle samotných tvůrců je ovšem Bonzala jasnou akční arkádou kombinovanou s řešením puzzlů. Na puzzly jsem tedy při své (přiznám se, že krátké) interakci s hrou nenarazila, ale možná měli autoři na mysli práci s úvodním menu. Než jsem přišla na to, jak hru spustit, rotovala jsem po položkách bezcílně tam a zpátky a výsledek nikde. Teprve po drahné době jsem pochopila, že po nastavení na příslušnou položku musím ještě zmáčknout šipku doprava, abych se dostala do podnabídky. Pod položkou Game se skrývají tři stupně obtížnosti, takže si jeden vyberte a hurá do té divnoty.

Musí vám to být jasné už od pohledu. Stačí se třeba pozorně zahledět na figurku, kterou máte ovládat. Jmenuje se Flint a patří k dosud neidentifikovatelnému živočišnému druhu. Osobně bych to tipla na křížence rejnoka s papouškem, možná se do toho přimíchal i netopýr. Modrozelený pruhovaný tvor placatý jako list papíru není zrovna to, co si člověk představí, když se řekne "hlavní postava počítačové hry". Zdá se, že u freewarovek si budeme muset zvyknout na ledacos.

Stejný úžas si zaslouží i okolní prostředí. S Flintem se budete pohybovat po předem vytyčené jízdní dráze, která se skládá z oblouků pospojovaných chaoticky do sebe (nebo možná to není chaoticky, ale já jsem ten řád neobjevila). Chaos je umocněn tím, že po dráze jsou rozmístěny teleporty, které vás mohou hodit na jakékoliv jiné místo nacházející se na obloukách. A to jsem ještě nezmínila fakt, že občas se oblouky samy od sebe přeskupují, spoje mezi nimi se trhají a vznikají nové.

Tak to bychom měli seznámení s hlavním hrdinou a hlavními kulisami, takže teď můžeme přejít na smysl toho všeho. Flint se v tom obloukovitém prostředí nenachází jen tak na prázdninách, ale má tam důležité poslání. Musí sesbírat všechna zlatá srdce rozházená po dráze (číslo vlevo dole vedle srdíčka ukazuje počet těch, které vám ještě chybí sebrat a číslo úplně dole zase počet těch, které už máte sebrané). V poklidném sbírání vám brání kulaté modré potvory s vizáží Pacmana, do kterých když narazíte, všechna sesbíraná srdce rázem ztratíte. Pouze po sebrání červeného srdce jste vůči jejich útokům imunní. Pokud tedy před sebou uvidíte rozšklebenou pacmaní tlamu, musíte hledat jiný způsob, jak se dostat ke zbývajícím srdcím. K tomu všemu vám pochopitelně běží čas.

Pokud tedy máte zájem o exkurzi do světa pruhovaných létajících rejnoků, nenažraných dvojníků Pacmana a bortících se oblouků, neměli byste Bonzalu minout. Možná se vám nakonec bude zamlouvat i její multiplayerový aspekt, který už jsem neměla sílu prozkoumat :-).