brainTooth - zelená není dobrá

Nejen na povrchu jednotlivých planet ale také v samotném vesmíru se neustále odehrávají konflikty mezi znepřátelenými frakcemi. To na vlastní kůži pocítí i hlavní hrdina této hry, který se do jednoho takového přimotá.

Autoři v Iteration Games mají za sebou obdivuhodné portfolio her. I když těch několik recenzovaných i u nás na Plných Hrách (Forward always forward ap.) většinou příliš nepřekročí hranici průměrného titulu, což mimochodem platí i pro dnešní záležitost. Ta je navíc ostatním projektům týmu velice podobná, i když na oko přichází s originální myšlenkou.

Na hráči bude aby se zhostil ovládání malé vesmírné loďky. Ta skýtá mnoho omezení a když se to vezme kolem a kolem, pohybuje se vlastně jen po oběžných dráhách okolních planet. To je ostatně vidět i na přiložené mapě, kterou vyvoláte stiskem mezerníku. Rozvine se po celé obrazovce a pomůže vám, ačkoliv nemůžete díky malé rozloze ve hře v žádném případě zabloudit. Prozradí vám ovšem, které z planet jsou obsazeny nepřátelskou silou a na které se tedy musí vaše pozornost soustředit především.

Cílem vašeho počínání v této záležitosti totiž bude pohybovat se právě po oněch oběžných drahách a přitažlivých sil zde působících používat ke svému prospěchu. Co se ovládání týče, dá se říct že dostanete na povel dvě základní věci. První z nich bude tryska, která za sebou zanechává hořící stopu a je vlastně známkou toho, že jste na plný pohon zažehnuli motory. Jedině jejich pomocí se totiž dokážete vymanit z gravitačních sil vážících vás ke každé planetě. Vzhledem k tomu, že hustota planet je poměrně vysoká, budete se občas pohybovat z jednoho vlivu do druhého, i tady se vám bude tryska hodit pro nasměrování vozítka do potřebné destinace. Zde je také třeba připojit, že vždy, když jste k některé planetě přitahováni znamená to, že jste k ní natočeni zadní částí lodi (i kdyby jste se přibližovali naopak, hra vás vždy přetočí). Tím se logicky vylučuje možnost přiblížit se k nepřátelské planetě, neboť do zadu nesměřuje žádná z vašich zbraní. Navíc na vás na povrchu zelenou napadené planety čekají vlivy, které vaším štítům respektive zdraví zrovna nesvědčí. To samé lze říct o projektilech, jež na vás pálí nepřátelské síly a kterým se musíte za každou cenu vyhýbat. Strategii jak úkol splnit si tedy musí najít každý sám, nám se ale nejvíce osvědčilo připoutat se k některé přátelské planetě která je dost blízko cíli a ostřelovat planetu z tohoto místa.

Jak je vidno z okolních obrázků či chcete-li konečného hodnocení, hra spadá spíše do jednodušší kategorie což platí i o samotném prostředí, které se velice rychle okouká a zestereotypní.