Break Free - útěk z vězení
Fajn, úvodní text byl možná příliš entusiastický, ale snad jste nečekali že u hry, ve které je cílem dostat se na svobodu, nevykradu jméno slavného seriálu? A jak zmíním níže, podobně jako u jeho 2. řady, i zde nešikovnější z nás bude čekat zbytečné prodlužování a opakování toho samého. A opakování toho samého. A opakování…
Pokud některým gerontům mezi námi obrázky okolo něco připomínají, není to s jejich pamětí ještě tak špatné. BreakFree je skutečně freeware remake plošinovky Prison Riot z roku 1990, a jako takový nemůže svým osvědčeným gameplayem zklamat. Nebo ano? Autoři remaku, sourozenci Parkovi, původní verzi navíc oproti originálu vylepšili o několik drobností, jako více zvuků, více nepřátel, nebo kompatibilitu s Windows.
Cíl Break Free je limitován dvaceti minutami, které ovšem, zdá se mi, ubíhají poněkud pomaleji, než by měly. Příležitost k útěku vytvořila vězeňská vzpoura, a vy se tak musíte potýkat nejen s těžkooděnci, ale hlavně se spoluvězni. Pomocníkem vám budou vaše věrné nohy, protože střeliva do pistole je málo a raději by jste oponentům měli utéct, než se je snažit eliminovat. Break Free je podobné spíše než klasické vyhlazovací arkádě survivalovým hrám - ačkoliv jsem nezkoušel hrát podle pravidel míru a lásky, hra samotná vás nenutí kohokoliv zabíjet. Nenechte ale se zlákat tím, že jde oficiálně o adventuru, žádné dialogy nebo složité kombinace předmětů zde nenajdete. Naopak je velmi jednoduchá na ovládání a i když únik samotný je podle přiloženého readme souboru prý složitější, žádné sofistikovanosti, jako třeba nutnost kopat si dvacet let tunel schovaný za dívčím plakátem, se bohužel nekonají.
Bez zajímavosti není prostředí a jeho využitelnost. Aby jste se dostali dále, musíte sbírat klíče, kromě toho můžete občas sebrat životy ve formě jídla, nebo také munici či jiné propriety rozšiřující váš arzenál. Vězení je síť map pospojovaných jak dveřmi, tak i okny, a z náhodné vězeňské cely se můžete dostat na lecjakou střechu. Vězni samotní, dohromady jich je prý 200, mohou rovněž jednotlivé mapy opouštět a svobodně se pohybovat po žaláři, vaše postavička není nikdy v bezpečí. Retro grafika a hudba nejsou iritující ani nevytvářejí chuť k epileptickému záchvatu, čili za ně nestrhávám body. Proč tedy nic moc hodnocení?
Jako odreágovačka na dvacet minut od všech těch fotorealistických fyzikálně korektních motion capture využívajících her to nevypadá věru zle. Podstatnou nevýhodou je nicméně funkce save, přesněji řečeno to, že zde jaksi chybí. Proč, proboha? To, že nebyla v předloze není argument. Přiznám se, že jsem se ani po hodině zkoušení nedostal příliš daleko a jsou-li zde nějaké savepointy, jsou za hranicemi mých schopnosti. Pracující hráče ale jistě potěší možnosti hru spustit mimo fullscreen a snadná eventualita ji posléze rychle minimalizovat. Parkovi tuší, co se bude hráčům hodit.
Ve finále tak jde o další hru, u které jsem sice rád, že se mi ohřála na disku, ale unikne-li vám, svět se kvůli tomu nezboří. Zpracování neohromí ani neurazí, hratelnost je průměrná, hlavní problém je jinde. Absence save z jednoduché arkády rázem dělá hardcore záležitost, na kterou se musíte zuřivě koncentrovat, jinak vás namísto finiše velmi brzy odmění nápisem game over. A hádám, že nejenom moje touha dostat se z tohoto vězení není tak velká, abych Break Free obětoval hodiny zkoušení.
Hodnocení hry
Naše hodnocení
Hodnocení čtenářů
Vaše hodnocení
Doposud hodnotilo 19 čtenářů
The Last of Humans představuje: Nejhlasitější zombie v historii
Nemrtví v této akci jsou asi tak rychlí, jako zabržděný parní válec. Ale to této „hororové“ hře...
Smrt v REZ PLS není pro dvě kouzelnická nemehla překážkou
V této velice pěkné, ale technicky nedokonalé plošinovce vám nepomůže ukládání pozice, ale síla...
Crypt Worlds jsou ukázkou designérského génia a šílenství
Dohrání málokteré hry ve vás zanechá takovou duševní a mentální prázdnotu. A málokterá hra je tak...
King‘s Comfort, aneb, co dělá Norman Bates během dlouhých nocí
Zdánlivě liduprázdný motel je skvělé dějiště tradiční „vyvražďovačky“. Tohohle maniaka není tak...