Brickshooter Egypt 1
Tak přiznám se, že pod anglickým názvem “brickshooter” jsem si v první chvíli představil rozbíjení kostiček v arkanoidu. A ono překvapivě jde o jinou hru, která sice připomíná arkádu, ale po pár kolech zjistíte, že má ještě o krok blíže k žánru logickému. V plnění zadaného úkolu vás totiž netlačí čas a s tím, jak roste obtížnost se dostáváte do pastí, z nichž vede buď restartování levelu nebo klasické tlačítko “zpět”, jež vás vrátí o několik kroků dozadu a vy můžete zvolit jiný postup.
Brickshooter Egypt 2
Brickshooter Egypt si však zachoval z arkanoidu alespoň ty kostky. Jejich náhodné seskupení tvoří vždy nějaký obrazec uprostřed. Level je potom vždy ohraničen kostkami ve tvaru obdélníků. A právě tyto kostky slouží jako nevyčerpatelný zdroj munice. Jakmile na ně kliknete, vypustí se na plochu a zarazí se až o nějakou jinou kostku. Pokud však žádnou zářažku nenajdou, nejdou vypustit (nejde je tak hromadit na druhé strany plochy). Jakmile se tři stejně barevné kostky dotýkají, dojde k jejich vyrušení. Trochu to připomíná prostorovou verzi Zumy, kdy však nemáte jeden samostříl, ale kostky je možné vypouštět ze všech stran.
Brickshooter Egypt 3
Ale tady je bohužel problém. Tetris je možné považovat za logickou hru, šachy také. Brickshooter Egypt uvízl někde na pomezí. Vzhledem k velikosti plochy existuje velká pravděpodobnost, že se sejde požadovaná trojice barev. Když jsem se pokusil hru sabotovat, trvalo mi dost dlouho, než jsem ji celou zablokoval. Navíc uniformita plochy je pro logickou hru vražednou premisou. Unifikovaný vzhled brzy omrzí a pokud by se během hraní přestavovaly okraje nebo měli odlišný tvar, tak budete muset přemýšlet o dost víc. Na druhou stranu hra propadá i jako arkáda, protože jí chybí potřebná dynamika.
Dokonce i grafika hry a zvolené fonty Brickshooteru spíše škodí, než že by mu ve výsledném hodnocení pomáhaly. Sáhnout tak po něm můžete hlavně v případě, že patříte k fanatickým vyznavačům Egyptu nebo máte rádi nenáročné klikačky, přestože vás zabaví jen na pár minut.
