Brutškvorky - originální piškvorky

Baví vás klasické, leč již poněkud zastaralé logické hry jako piškvorky? Co byste řekli jejich přepracování do moderní podoby s příjemným technickým zpracováním a obměněnými pravidly? Čtěte dále a dozvíte se více!

Kdo by neznal klasickou hru hojně provozovanou zejména ve školských ústavech v některé z nudných hodin – piškvorky. Ony, stejně jako další velice populární lodě, se dočkaly již mnoha volně šiřitelných přepracování, ovšem ve většině případů se nejednalo o žádná vysoce kvalitní dílka, spíše o pouhé podprůměrné počiny s jednoduchým zpracováním a slabou inteligencí počítačem řízeného protivníka. Za těch několik desítek let existence se však již původní koncept této hry dozajista okoukal a přehrál, tudíž je ten správný čas, aby se objevily piškvorky nové, obohacené novými nápady – a tímto svěžím vánkem jsou právě ryze české Brutškvorky.

Brutškvorky se nepyšní pouze povedeným grafickým kabátkem a příjemnými zvuky, ony výše zmiňované změny jsou daleko hlubší. Přepracován byl prakticky celý koncept, pouze základní myšlenka zůstala zachována. Proti sobě stojí dva protihráči – Koláček (hraje s kolečky) a Křižák (ten zase s křížky), přičemž je možné, abyste hráli jak proti počítači, tak i živému protivníkovi.

Zachován byl také princip hry na tahy, tedy nejdříve táhnete vy, poté váš protihráč, ovšem při každém tahu neumisťujete na různě ohraničenou hrací plochu pouze jeden znak vašeho tvaru, nýbrž skupinku čtyř, jež jsou seskládány jak z koleček tak křížků a to vždy v poměru 1:1. Na výběr máte mezi šesti různými variantami, které se navzájem liší rozestavením jednotlivých znaků, tudíž je vždy před každým tahem nutno promýšlet, kterou variantu zvolit, abyste sobě co nejvíc přilepšili a protihráči naopak uškodili. Možná že vám to nyní ještě tak nepřipadá, ovšem již po prvním zahrání vám bude jasné, jaký má tato změna dopad na hratelnost. Nejen, že všechny prozkoušené a naučené triky z původních piškvorek vám zde budou absolutně k ničemu, ono je to navíc také podstatně obtížnější, alespoň v několika prvních minutách, než se s hrou pořádně sžijete. Jedno kolo končí ve chvíli, kdy se vedle sebe nebo v úhlopříčce sejde sedm stejných znaků a vyhraje-li některý z hráčů třikrát za sebou, má již celkové vítězství v kapse.

Co se týče technického zpracování, to je vskutku podařené, jak jste ostatně již mohli vidět ze screenshotů, jež jsme vám před nedávnem ukázali v žurnálu zde na Plných Hrách. Stejně tak i audio část se povedla a pokud by se vám snad hudba a zvuky nelíbily, není nic jednoduššího než je v úvodním okně jednoduše vypnout a pustit si některou ze svých oblíbených MP3. Sečteno a podtrženo jsou Brutškvorky velice zajímavým počinem, otázkou pouze zůstává, zda se uchytí. Kdo ví, třeba již další generace dětí nebude v lavicích hrát klasické piškvorky, nýbrž Brutškvorky :-)!