Buccaneer – postpirátská psychologická hra

Když už si adventura zahrává s pirátskou tématikou, většinou je hlavním hrdinou člověk, který buď pirátem je, nebo se jím chce stát. Co když je ale v hlavní roli muž, který pirátem být přestal?

Ač by se mohlo zdát, že jsou adventury mezi freewarovkami ohroženým druhem, platí to spíše pro jiné žánry, jak dokazuje počet takřka osmdesáti vydaných titulů na Plných hrách, který každým týdnem utěšeně roste. Nejživější komunita je bezesporu okolo programu Adventure Game Studio, který je jedním z enginů, které umožňují zjednodušenou tvorbu adventur. Aniž bychom řešili, zda je zároveň nejlepší, či ho předčí AGAST, Wintermute nebo jiné podobné výtvory, můžeme se potěšit bilancí několika stovek v něm vyrobených her. Samozřejmě, zčásti jde o jednomístnostní a graficky příšerné záležitosti, najdou se však i vynikající kousky. Co je pak důležité, je fakt, že každý měsíc vychází hned několik zábavných kousků – a mezi těmi záříjovými si na prvním místě musíme představit právě Buccaneera.

Název Buccaneer by sváděl k tomu, že se jedná o hru s pirátskou tematikou. Inu, zčásti tak tomu je, opus typu Pirátů z Karibiku či z herní oblasti Monkey Islandu však lze jen těžko očekávat. Buccaneer dokonce ani nezpracovává příběhy piráta z povolání, či zájemce o toho bohu-nepříliš-libé řemeslo, nýbrž nutí hráče přijmout o trochu méně atraktivní roli muže, který se po životní tragédii, kdy přišel o milovanou manželku, vzdal svého dosavadního bujného života na oceánu a stal se až fanaticky poctivým a pracovitým obchodníkem s loděmi a nejrůznějším zbožím. Postava hlavního hrdiny je nádherně plastická a takřka ze života: aby se dokázal srovnat s neštěstím, které mu zbořilo život, uchyluje se k chorobnému workoholismu a nevnímá pořádně ani své okolí, nedokáže pochopit, co k němu cítí drobná a milá obchodnice s bylinkami, soustředí se jen na svou práci a klade si až nemožné cíle, aby měl důvod neustále se za něčím štvát a nepřemýšlet nad svou vlastní existencí. Neříkám, že Buccaneer je psychologickou hrou, ale právě tento motiv hraje hlavní roli a vše, včetně příběhu a závěru je mu podřízeno, takže ve výsledku vychází hra se zdaleka ne archetypálním příběhem, ale spíše inteligentní přenesení soudobých problémů do kulis šestnáctého či sedmnáctého století, což si zaslouží hluboké smeknutí klobouku.

Jinak je Buccaneer malou a nepříliš obtížnou adventurou, která se ovládá SCUMM systémem nejvíce podobným Indiana Jonesovi 4, tedy klikáním na příkazy typu seber, mluv, použij, dej, otevři, předměty v inventáři a aktivní místa přimo v jednotlivých lokacích. Těch je celkem málo, ale jsou docela pěkně nakresleny, byť v rozlišení 320x200 rozhodně lze vykouzlit i hezčí obrazy (viz úchvatná francouzská hra Mourir en Mer). Hudba je na tom podobně, a tak může být hraní Buccaneera záležitostí deseti pohodových minut. Záleží pak na člověku, zda program vypne, vypustí a odsoudí jako krátkodobou hloupostičku, nebo se zamyslí nad tím, o čem vlastně příběh byl, a v případě starších hráčů i nad tím, zda neplatí podobná charakteristika, jako je ta hlavního hrdiny, i pro ně. Zkrátka a dobře: tahle hra není pro hlupáky, pro povrchní hráče a pro ty, kdo si zakládají na dlouhotrvající zábavě, humoru, či perfektním grafickém zpracování. Ale těm, kdo nejsou slepí a dokáží číst mezi řádky (není to tak těžké, nebojte se), může hodně nabídnout.

P.S.: Jako obvykle jsme uchystali i kompletní návod, byť tentokrát asi nebude moc potřeba. Ale náhoda je blbec…