Burglar‘s Adventure – chmatákova práce

Atraktivní prací lupiče do méně atraktivního balení převedla stará známá parta z MyPlayCity, proslulá svou schopností vzít prima námět, vyválet ho v latríně a pak servírovat, díky bohu, zdarma. Jak se jim tedy (ne)povedlo zlodějovo dobrodružství?

burglars_poster

Čas od času, většinou před zaplacením účtů, se člověk sám sebe zeptá, nestálo-li by za to pustit se do nějaké ilegální činnosti. Zvláště při dnešní ekonomické krizi se počet turistů vracejících se z Thajska s plným bříškem určitě zvýší. O něco bezpečnější vydělávání, alespoň v porovnání s exotickým turismem, je vykrádání dočasně opuštěných aut a bytů a právě to si bere na paškál Burglar´s Adventure.

Vykrádání bytů by samo o sobě mohla být dost zábava. Vyhýbání se majitelům, řešení jejich vražedných nástrah á la Sám doma, a třeba i simulace nabídky a poptávky po ukradeném stereu, domácím kinu a nafukovacích matracích, to všechno bych si moc rád zkusil. Ve hře, myslím. Námět autorům hraje do karet mnoha esy. Při pohledu na hodnocení je ale jasné, že to tak úplně nevyšlo...

Základ skutečně slibuje zábavu. Ovládáte osamoceného lupiče, jehož výzvou je šestice budov. Od prvního polorozpadlého činžáku se můžete propracovat až do luxusního hotelu. Pro každou misi máte časový limit, přičemž cílem je dostat se do sejfu. K tomu musíte sbírat klíče, obcházet občasné alarmy nebo domovníky s puškou. Co se mi tedy nezdá?

Kamenem úrazu je zpracování. Je s podivem, co lidé z MyPlayCity vypustili ven, zvláště podíváme-li se na graficky vybroušený Air Flashback od stejného týmu. Místnosti v Burglar´s Adventure jsou vybílené už předem, obsahují sotva jednu pohovku; máte-li štěstí. Domem nechodíte svobodně, nýbrž se načítá každá místnost, až když do ní vstoupíte. Mimo jiné to znamená, že nevidíte interiéry celého domu, vstupujete vždy nablind a musíte postupovat metodou pokus-omyl. Zpočátku jsem si myslel, že jediné logické zpracování je udělat prostředí tak, aby hráč viděl všechno, jako například v Neighbours From Hell, ale MyPlayCity opět zkouší nějaké podivné inovace.  

Vypadá to neskutečně amatérsky, snad i hůře než jako nějaká prvotina v Game Makeru; rozhodně bych neřekl, že je to práce profesionálů. Flashovky bývají vypulírovanější. Výsledkem je, že namísto sympatické hry na kočku a na myš si namemorujete lokace pastí a na X-tý pokus kolo dokončíte, jen aby vás hra odměnila dalším memorováním. Navzdory tomu to ale není úplně nuda.

Vkrádání do cizích bytů může být zábava. Ve hře, myslím. Nicméně i loupení v GTA: San Andreas je výrazně zábavnější, než to v Burglar´s Advendure. Není to teror a musím se přiznat, že zvláště díky časovému limitu jsem se mírně bavil. Na každý pád ale hru považuji za promarněnou šanci.