Cacman - trošku netradiční Pacman

Pacmana, který se poprvé objevil již před více než deseti lety zná jistě každý. Dnes tu máme jednu jednoduchou variaci na tuto zábavnou arkádu. Vaše jídlo na vás totiž nebude čekat, ale budete si ho muset dohonit.

Jednoduchá arkáda Pacman se objevuje na poli her již velmi dlouhou dobu. Já jsem hrál nejstarší verzi této hry, která je jen o dva roky mladší než já, ale lze říci, že je nadčasová. Kdybych vám ji zde dnes nabídl, jistě by po ní nejeden čtenář sáhl (pokud chcete, je to možné, autorem totiž byla označena už v roce 1989 jako freeware). Variací na klasického Pacmana jsem si již také zahrál dost, pokud zapátráte v našem archivu, najdete jich spousty, od jednodušších počinů až po mutace ve 3D.

Pacman, ať se jedná o jakoukoliv mutaci, byl odjakživa o požírání všeho sežratelného, dokud nevyčistíte celou mapu. To zůstává i v Cacmanovi. V něm je vaším úkolem pozřít všechny ty lahodné klobásky, koláčky a jiné dobroty. Vždy když sníte vše, co je k jídlu, postupujete do další úrovně. Sežrat, jak asi tušíte, se dají i věci, které k jídlu nejsou. Těch je ve hře také několik. Pokud sníte minci, z vašich nepřátel se stanou neškodné mutace, které můžete klidně sežrat. Ale pozor, jak asi všichni ví, tento efekt je dočasný. Dále se ve hře občas pohybují bonusy, které pouze zvýší vaše skóre. To se vám bude určitě hodit. Po vaší smrti vás totiž nejspíše čeká zápis do síně slávy (tabulky nejvyšších skóre).

Prvků ve hře se objevujících přibývá s narůstajícím číslem, označujícím úroveň, na kterou jste se dostali. Takže váš jídelníček se postupně rozšiřuje a rozšiřuje. Kromě toho se rozšiřuje mapa, na které právě hrajete, i řady poctivých ochránců volně se toulajícího jídla - vašich nepřátel.

Co se týče grafické stránky hry, hra vám nabízí obstojné grafické zpracování, které hře plně postačuje - jednoduché kresby ve 2D jsou tím pravým řešením. Zvuky, hru provázející, jsou taktéž na patřičné úrovni. Hudba, hru provázející, je jedna stále se dokola opakující skladba ve formátu MIDI, což zpočátku příliš nevadí, ale po nějaké té půlhodince hraní už začíná lézt každému hráči na nervy. Takže pokud to shrneme, jedná se o kvalitní předělávku jedné z nejstarších arkád, za kterou se její předchůdce, jednobarevný pacman, vůbec nemusí stydět.