Říkejme tomu Syndrom první hry. Je to termín převzatý z filmu; Syndrom prvního filmu označuje režiséra, která natočil skvělý debut, ale stal se takříkajíc obětí svého úspěchu. S vysokým očekáváním, které se vázalo na jeho druhé dílo, a samozřejmě i s uvolněním kreativního přetlaku (první film/hra z něho vyjadřovala to nejlepší) se najednou ukázalo, že nadějný autor snad není schopný vyrovnat se sám sobě. Přesně jako autor dnešní hry.
Sean Chan před rokem a půl vydal dokonalé Battleships Forever, které byly svého času mou první recenzovanou hrou a i dnes si myslím, že by si zasloužily absolutní hodnocení a nešlo tehdy o mou nezkušenost. Pak vydal už mnohem průměrnější tower defense hru Nud, které už chyběla svěžest a genialita BF, ale stále šlo o hratelný kousek. Carpe Universum je už ale jasným sestupem k tvůrčím tápání.
Chan se totiž pokusil vytvořit ultimativní akční shora viděnou střílečku. Ovládáte stíhačku, stejně jako třeba v kultovním Raptoru, a protloukáte se vlnami nepřátel. Potud fajn. Za každého zničeného oponenta se k vám přidá jakási modrá střela, bonus, který stisknutím klávesy F pošlete na nepřítele. Hra vás tak motivuje k turbodestrukci slabých nepřátel, abyste měli bonusy při likvidaci těch nejsilnějších. Jak tedy pokazit nadějně rozjetý koncept?
Problémy začínají už ve zvolené grafice. Na indie scéně jsme zvyklí, že autoři mají rádi psychedelicky rozmazávající filtry a nejraději by svoje drogové vize sdíleli se všemi hráči. Carpe Universum ale nejen že nevypadá při své veškeré rozmazanosti jakkoliv zajímavě, ale navíc efekty šíleně zpomalují počítač. Pokud srovnám deset posledních shmupů, které jsem hrál, pak Carpe Universum šlape ze všech zdaleka nejpomaleji.
Co je mnohem bizarnější, Chan se ve svém pokusu o ultimativní střílečku pustil do míst, kam slušní game designéři nechodí. Vaše lodička v Carpe Universum je totiž de facto nesmrtelná. Automaticky "vymanévruje" většinu střel. Navíc podporuje hráče k akčnější hře tím, že vaše kanóny střílejí tím rychleji čím blíže jste cíli. Teoreticky to má podpořit našlapanou hratelnost, v praxi se obávám že hráči herní principy nepochytí a nebo jim budou připadat veskrze nepraktické. Hrát střílečku, kde jste nesmrtelný a nemá ani zajímavou grafiku, je zkrátka nuda.
Do nového roku přeji Seanovi nadílku lepších nápadů a doufám v nějaké to pokračování Battleships Forever, protože měnit takto radikálně na teoretické bázi pravidla stříleček skutečně nepovažuji za dobrý nápad. Carpe Universum klidně vyzkoušejte, ale spíše užívejte si skutečného světa.
PS. Hra má být demo.
