Cart Life je neúprosný simulátor života

Jedna z nejoriginálnějších her, Cart Life, odhaluje depresivní povahu stereotypního života způsobem nevídaným a zároveň je vysoce umělecká a propracovaná.

Geniální simulátor obtížného života na hranici chudoby je snad víc uměním než hrou. Hraje se však skvěle. Hráč je nucen skutečně simulovat náročnou práci, snášet utlačování osudu a provádět často vpravdě existenční rozhodnutí, která zásadně ovlivní další vývoj postavy. To vše zabaleno do retro hávu s excelentní hudbou a pořádnou dávkou nadsázky, pro někoho černého humoru a hlavně všeobecného pocitu, že život je pes, který by měl radši umřít.

Cart Life svému hráči nic neulehčuje a ukazuje mu, jak nespravedlivý a ošklivý svět může být. A o co že v něm vlastně jde? O nic jiného než o život. Doslova a do písmene, hráč se v Cart Life snaží vést spořádaný život. To, že autoři jsou nejspíše pěkně sadistická individua nic nemění na faktu, že něco jako Cart Life jste ještě nikdy nehráli.

Tři charaktery, z nichž dva jsou přístupné zdarma, mají rozdílné vlastnosti, rozdílnou minulost, rozdílné schopnosti i předpoklady, se kterými vstupují do světa Cart Life. Všichni tři jsou však politováníhodní. Vezměme třeba například ubohého Andruse, ukrajinského přistěhovalce, který má v kapse sotva pár dolarů. Jeho příjezd do města znamená v jeho životě nový začátek. Nutno podotknout velmi nejistý začátek. Nic, kromě jediného přítele, domácího kocoura, vlastně nemá. Tedy kromě snu, že si zde otevře prosperující novinový stánek.

Vše prozatím zní idylicky a přináší optimistická očekávání, ale to je omyl. Po zakoupení novinového stánku za veškeré úspory, které Andrus má, je hned první den upozorněn policistou, že nezaplatil poplatek za zřízení a rovnou dostane pokutu. Má tedy zaplatit nespravedlivý trest, nebo si raději koupit jídlo? A co kdyby nekoupil jídlo pro svou kočku? Tak alespoň ušetří pár peněz na nákup zítřejšího tisku pro svůj stánek. Jenže, ať již se rozhodne jakkoliv, brzy se dostaví nepříjemný kašel a silný abstinenční efekt. Andrus je vášnivý kuřák, ale na cigarety nemá finance.

A tak se stalo, že si náš hrdina koupil jídlo. Přežil další den, ale je smutný. Podlehl totiž své závislosti a cigarety si koupil. Pokutu nezaplatil, a tak se bude muset vyhýbat strážníkům. Mnohem víc jej ale mrzí, že mu nezbyly peníze na nákup žrádla pro kocoura a ten teď leží mrtvý na podlaze jeho nezařízeného kumbálu. Nestačil se totiž ráno, když vstával do práce, postarat o tělo svého dlouholetého kočičího kamaráda.

Svět je zlý a zákeřný, to je závěr Cart Life. Život nikomu nic nedaruje a každé rozhodnutí vytvoří víc zármutku a neštěstí než ulehčení. Zde se na nic nehraje. Hráč je nucen reálně chodit do práce, povídat si s namyšlenými či nepřátelsky naladěnými lidmi a nakonec prodávat noviny. Každý reálný úkon, který si přitom představíte, je nutné v Cart Life manuálně udělat. Něco takového není ve hrách zvykem. Ono to totiž už zavání tím, že to není hraní.

Cart Life je vskutku neobyčejný počin. Jeho hloubka a propracování je nevídané. Vše má návaznost na jiné a hráč je nucen za každé rozhodnutí nést následky. Ty jsou často brutální. Když už nic jiného, dá se hra hrát celkem třikrát, protože každý z charakterů představuje jiný zážitek a má jiné cíle. Když už nic jiného, ukáže vám Cart Life, že život není peříčko. Možná je nadsazený, to ano, ale ukazuje cosi až naturalistického: život neúprosný, nespravedlivý, plný nesplněných přání a snů, naivních očekávání a přežívání na ostré hraně propasti.