Castle of Demon - rytíř ve zbroji

Kde jsou ty časy kdy celou zemi křižoali obratní a schopní bojovníci uzavřeni ve svém neproniknutelném brnění, které budilo respekt nejednoho útočníka. Pojďte si spolu s námi zavzpomínat...

aMinimalistických arkádových hospaček není nikdy dost, prohlásil by zarytý fanoušek a nám, kterým se arkády také nepříčí, nezbývá než s ním významným přikyvováním souhlasit. A tak se k nám dostává Castle of Demon, na němž je pozoruhodné zejména to, že se jedná prakticky pouze o zkouškovou hru, která má za úkol odprezentovat všem zvědavcům výhody nově vytvořeného zahraničního (nejspíše japonského) enginu. Ačkoliv se tedy musíte obejít bez sebemenšího úvodu do příběhu, jedná se o výjimečně kvalitní projekt. Na něm n první pohled zaujme především grafický kabátek, zpracovaný šikovným pixel-artovým grafikem, což se podepsalo na celkové atmosféričnosti okolí a skvěle vypadajících interiérech i exteriérech a to i přes to, že se v nich téměř nenachází žádný výraznější nebo oživující prvek. a

Hlavním hrdinou jako ve většině fantasy her se stává ozbrojený rytíř. Ten v případě Castle of Demon má na sobě brnění od hlavy až k patě, navíc u pasu zavěšený ostře nabroušený meč, jež se v následujících minutách stane jeho jedinou zbraní. Pokud jsem zmiňovala fantasy zasazení, není to tak zcela poplatné celé hře. Stačí si dát dostaveníčko s několika málo protivníky a máte jasno – v nich s totiž mísí jak prvky horou, pohádky tak i lehkého sci-fi. Pro všechny ale jednoduše platí, že se pokaždé pohybují po přesně vytyčených trasách ačkoliv by tomu nemuselo nic na první pohled nasvědčovat. Ty jsou buď vertikální, horizontální, jiní jsou dokonce schopni lehce poletovat a vznášet se třeba i nad hlavami těch svých kolegů, kteří musí otrocky celý svůj život přešlapovat po jedné jediné malé plošince. Ty všechny ať už se jedná o obrovské slizáky,netopýry, draky či obyčejné plamínky, budete nabodávat na svůj meč. Vzhledem k jeho netradičně malé délce ale může k likvidaci protivníků docházet až v momentě, kdy se k protivníkovi zcela přiblížíte, což zvyšuje jeho příležitost dostat se k vám až tělo na tělo. To okamžitě způsobí ztrátu části životů, což je trochu nemilé. Ačkoliv jich totiž do začátku máte přiděleno opravdu mnoho, ve chvíli, kdy přijdete o všechny, sranda končí a na vás je opakovat hru pěkně od začátku. a

K tomu ale naštěstí díky vyvážené hratelnosti nebude docházet příliš často, což je jedině dobře. A tak na oko Castle of Demon nic nechybí a nebýt trochu odfláknutého prostředí a po chvilce repetitivní hratelnosti, bylo by hodnocení ještě o něco vyšší.