Vesmírných stříleček jsou opravdová kvanta a tak je pro autory dost obtížné odlišit se od konkurence. V případě Centripetality se to podařilo a výsledek rozhodně stojí za zahrání.
Létání nekonečným vesmírem a pobíjení emzáků s nepřátelskými úmysly by mohla být celkem zábava. To bychom to ovšem nesměli hrát snad po tisící, jen s obměnou kosmického korábu a novými protivníky. Když se ale vše vezme za správný konec, dá se toto téma zpracovat opravdu neotřelým způsobem. Přesně jak to předvedla trojce autorů Aroppuu, juhovh a huamn.
Jejich dílko Centripetality je postaveno na velice prostém principu. Jste se svoji vesmírnou stíhačkou uzavřeni uvnitř oblasti vyznačené červeným kruhem a nesmíte tento prostor opustit, jinak loď exploduje. Ve středu tohoto bojiště je jakási temná hmota s vlastní gravitací, která vám během bojů může značně pomoci. Po zahájení hry začnou přilétat nepřátelské stíhačky dvou různých barev. Vtip je v tom, že barva štítů vaší lodi je identická s barvou jedné či druhé skupiny a díky tomuto přiřazení jste imunní 
vůči střelám modrým, nebo červeným. Podle toho, na kterou z nich zrovna přepnete. Toto krytí vám také zaručí beztrestnost, pokud budete sestřelovat lodě stejného zabarvení. V případě zásahu druhé skupiny lodí bude palba opětována a nastane doslova peklo horoucí. Musíte hbitě manévrovat mezi nalétajícími stíhačkami a ve správný okamžik přepínat štíty z jedné barvy do druhé. Využívat můžete také onu temnou hmotu uprostřed, která svou gravitací stočí ze směru vystřelené paprsky zbraní a protivníky přivede do záhuby. Bitvy jsou někdy opravdu hektické a řádně se u nich zapotíte, ovšem příval adrenalinu stojí za to a vítězství nad přesilou se také cení.
Pro hráče, který spustí Centripetality poprvé, je ale začátek dost krušný. Přejdeme-li fakt, že je bez vysvětlení rovnou vržen do nepřátelského prostředí, zbyde tu ještě druhý negativní faktor, kterým je zprvu poněkud nemotorné ovládání. Pokud se ovšem přenese přes počáteční potíže a p
árkrát se proletí s lodí po herním vesmíru, vše mu přejde do krve a u hry stráví hezkých pár chvil. Nicméně po delším čase je vše poněkud stereotypní a ani honba za rekordem už není tolik motivující, ale jako oddechová záležitost si stále zachovává svou hodnotu.
Po technické stránce je vše bez kazu. Vizuální zpracování je velmi podařené a na hru je radost se dívat. Poněkud horší je to se zvukovým doprovodem, který se brzy oposlouchá a začne překážet. Dá se naštěstí vypnout, takže nejde o závažný handicap. Celkově je Centripetality povedenou hrou, ke které se mnozí z vás budou rádi na pár chvil vracet.
