Pohádka vždy ve své podstatě byla, je a bude něčím, co souvisí s dětstvím každého z nás. No, zamyslete se, kdo by neměl rád pohádky? I s jdoucími lety se k nim vracíme, protože jedině tam je svět spravedlivý a jedině tam také dobro vítězí nad lží a nenávistí, nad zlem, zradou i nad přetvářkou. Pohádkový svět je neomezený, ty dnešní pohádky jsou plné Pokémonů, oživlých příšer, Godzill, kačerů Donaldů a bůhví ještě jakých potvor. Ale nejlepší pohádky jsou stejně ty staré dobré klasické, jakými byly například Popelka, Sněhurka a sedm trpaslíků nebo Princ Bajaja. Takové pohádky si lidé předávají po generace, protože mají již osvědčený úspěch u nejmladších. Babičky je čtou a vyprávějí svým vnoučatům a dítka je se zájmem poslouchají, i když pohádku znají. Vodníci, čerti, ježibaby, ohniví mužíci, princové, princezny, králové, skřeti, kouzelní dědečkové a trpaslící, to jsou pohádkové bytosti, které nás všechny provázely dětstvím, slýchávali jsme o nich od rodičů i prarodičů a příběhy s touto tématikou zněly v rádiu i v televizi. A teď vám připomenu jednu, v našich končinách obzvlášť oblíbenou pohádkovou postavičku - jmenuje se Karkulka.
Určitě ji znáte. Určitě již víte, že se jedná o krásnou brunetku, která nejraději chodí v červeném tričku s velikým výstřihem a s červenou minisukní. 
Že vám její jméno nic neříká? Tak to vám ji musím popsat. Karkulka je nejhezčí holka široko daleko, její míry jsou 91-59-91. Když jde Karkulka ulicí, otáčí se za ní celá vesnice. Když vkročí na diskotéku, její vrstevnice blednou závistí a kluci se o ní rvou, podobně jako prasata na jatkách o přežití. Má příjemný pohled, upřímné oči a smyslné rty. Dlouhé hnědé vlasy ji sahají nad její veliká ňadra, které se viditelně rýsují pod jejím červeným tričkem a které částečně vykukují z velikého výstřihu. Její ladnou křivku bych přirovnal k přesně vyměřenému geometrickému útvaru, jenž je konstruován tak, aby zaujal co nejširší spektrum lidí a přitom nevybočoval ze zajetých standardů moderní doby. Karkulka není vysoká, ale není ani malá, je to prostě taková holka, která padne přesně do náručí a nepřekáží u televize, když se chcete dívat na fotbal. Má dlouhé nohy a její zadeček je přesně takový, jaký má být - roztomilý.
A právě za tuto nádhernou holku hrajete ve stejnojmenné textové hře, nazvané Červená Karkulka. Tato gamesa, vytvořená v roce 1998, by mohla patřit téměř do zlatého fondu české textovkářské scény a to i přesto, že rok 1998 nelze řadit mezi nějak příliš vzdálenou historii. Ale tak už to někdy bývá, legendou se může stát i poměrně nová věc a naopak věci staré desítky let se leckdy klenotem pro další generace stát nemohou. U nehmotných statků, zejména pak v oblasti počítačových her, tomu tak často bývá, že věc čtyři roky stará se může stát klasikou. 
Je to dáno například i neuvěřitelnou rychlostí, kterou se svět počítačů řítí. Všeobecně je známo, že dnes si koupíte nový stroj a zítra už je zastaralý.
Tímto komentářem nechci tvrdit, že textová gamesa Červená Karkulka patří mezi zářící klenoty ve světě textovek. Ale mohla by být perlou v oceánu, kdyby si její autoři dali více práce a udělali ji delší, přesto si ovšem dovoluji tvrdit, že si své příznivce najít může a to je také důvod, proč jsem se rozhodl napsat na tuto gamesu recenzi.
Jak už u textovek bývá zvykem, neobsahuje žádnou grafiku ani zvuky. Nejedná se o příliš náročnou hru a ani není nějak výrazně dlouhá, ovšem pro příznivce textových her má i dnes své kouzlo. Textovky příliš nestárnou… Zlí jazykové dokonce tvrdí, že zestárli již koncem osmdesátých let a dnes už by tady ani neměly být, podobně jako třeba děrné štítky.
Červená Karkulka není veliká ani co se týče místa, jaké vám na disku zabere. Zabalená se rozvalí na diskovém prostoru okolo 30-ti kB, rozbalená pak 80-ti kB.
A jaký je příběh hry? Hned vám to povím..Jednoho dne si Karkulku zavolala její matka, která je sice také pohledná, ale vzhledem k tomu, že je o dvacet let starší než Karkulka, zdržím se případných komentářů. A ta matka Karkulce povídá: "Jdi za babičkou a dones jí tento košíček." Karkulka tedy popadla košíček, v němž bylo víno, bábovka, 4 jogurty Anone, 2 jogurty Neano, vanilkové Magnum a litr benzínu, a vydala se cestou k lesu. V lese však zabloudila, bylo to možná proto, že vychlastala celou láhev vína - ovšem je to nepotvrzená domněnka, kterou nemůžeme se spolehlivostí určit za pravdivou. V tomto stavu potkala vlka avyprávěla mu o tom, že ji její matka poslala za babičkou, která chudinka leží v posteli, simuluje nemoc a čeká, až ji přijde někdo navštívit. Vlk se poškrábal na své zadnici a pak Karkulce poradil cestu přes starý dřevěný most. 
Karkulka se tedy vydala přes most a vlk mezitím běžel zkratkou za babičkou, sežral ji, oblékl si její plynovou masku a čekal až Karkulka přijde. No a jak to dopadlo? No to vám přeci nemohu říct milé děti, to si musíte zahrát zajímavou textovou hru od NIXOSu, která celá běží v textovém módu MS-Dosu a která je protkána různými veselými situacemi, podobně jako například textové hry Fuckstory, Saboteur nebo Dotokala. No a teď už mě nechte v klidu spát, protože jsem stará unavená babička a protože mě nebaví vyprávět dlouhé nesmyslné pohádky. Hru si stáhněte na své pevné kotouče a zapařte si ji. Lze ji spustit i na emulátoru Xtéčka - ve Windows. Sbohem přátelé, dobrou noc děti.
