Chicken Farm - kohout Casanovou

Freewarovek, které si veřejně dělají legraci i z takových věcí, jako je sex, není mnoho, ale každá z nich je svým způsobem jedinečná a osobitá. Ačkoliv většinou víc než co jiného připomínají nechutnou zvrhlost, najde se i mezi nimi občas světlá výjimka, která hned na první pohled zaujme skvělou hratelností, zajímavým zpracováním a legrační atmosférou.

Po všech těch intelektuálních, myšlenkově pokročilých a inteligenci rozvíjejících logických hrách se ke mně čirou náhdou dostala i tahle typická hra žánru "Zastřel si svého". Ovšem, aby nedošlo k nedorozumnění hned na začátku, není jejím hlavním účelem postřílet co nejvíc poletujících padouchů, jak by mohl název napovídat, nicméně něco zhola jiného. Všichni puberťáci již jistě alespoň matně tuší a zbytku čtenářstva (pokud vůbec nějaký je) bych doporučil, aby v zájmu zachování vlastního zdraví následující řádky nečetli.

Tendence rozmnožovat se je od vzniku světa vlastní takřka všem živým organismům - nekonečný zdroj přijmů, hlubokou studnici nepřeberných variací a v neposlední řadě osobitou zábavu z ní ovšem učinili jen a jen zástupci lidského rodu. A když už nám i National Geographic vtlouká do hlavy, že rozmnožování je smyslem života obratlovců i otravného hmyzu, nemohlo dlouho trvat, než se někdo této idey zmocní a vdechne jí virtuální nádech. Že to ale udělá takovým způsobem, jaký v Chicken Farm zažijete, asi nečekal ani ten nejnekonzervativnější hráč freewaru na světě.

Hrdinou našeho nepříliš duchaplného příběhu je jistý kohout (říkejte si mu, jak chcete, autoři ho rafikovaně pojmenovali Frikky), kterého jeho zjevné vzhledové indispozice a nymfomanské sklony vybídly k rádnému "pročištění" domácího kurníku. Vzal tedy ze svého pelechu sadu gumového náčiní a vydal se svádět své kolegyně - pořádně vykrmené slípky. Odtud až do konce šibeničního limitu se vaše Moorhuhnovské zkušenosti rozhodně neztratí. Co nejrychleji totiž musíte přesouvat svého "svěřence" od jedné slepičí dámy ke druhé a během několika sekund je dostatečně "uspokojit". Ono "uspokojování" probíhá dosti netradičním způsobem a to zběsilým a co nejrychlejším klikáním levého tlačítka myšítka. Vaše tvrdá práce je následně po zásluze odměněna jistým obnosem bodů a vašeho casanovu je nutné nasměrovat směrem na další nebohou slepici.

Aby všechno nebylo tak lehké a váš sexuchtivý kohout si neužíval jen tak zbůhdarma, umístili tvůrci do kurníku ještě další, nepřátelské slepice (těžko říct, zda se v tomto případě jedná o slepice nebo o kohouty, ale sázel bych spíš na pořádně sadistické slípky). S těmi si není radno zahrávat, protože jejich sexuální praktiky se ubírají notně odlišným směrem a kontaktem s nimi si vaše bodové skóre rozhodně v žádném případě nevylepšíte. No a ještě jedna rada na závěr pro ty, jejichž znalost angličtiny není zrovna na úrovni - přidržením obou tlačítek myšky stisknutých na Frikkyho těle s ním můžete libovolně pohybovat, takže ho můžete snáze přesunovat za dalšími obětmi.

Úchylná náplň hry ovšem není tím jediným, čím vás Chicken Farm zaujme. Například její grafická stránka vypadá opravdu pěkně - až bych řekl roztomile. Komixová grafika mírně připomíná Moorhuhn a sympatická domácí zvířata zase jako by vypadla z nějaké flashové hry. Instalačka hry navíc není nijak neobyčejně velká (jen něco přes 2 a půl MB), což je na tak zvláštní hru takřka zanedbatelné. Co se zvuků týče, sázeli autoři na jistotu a na nějaké unikátní, jedinečné a nikde nikdy neslýchané skřeky zde rozhodně nenarazíte - tvůrci navíc naštěstí pochopili, že budoucnost zvuků a hudby na počítači je v MP3 a nenasázeli tvrdohlavě do adresáře s hudbou tuny neuvěřitelně velikých WAVů, čímž instalačce rozhodně o nějakých pár stovek kB ulevili. Patříte-li mezi skupinku těch hráčů, které otevřená otázka sexu nijak neuráží a naopak si virtuální "klácení" slepic rádi vyzkoušíte, pak vám Chicken Farm vřele doporučit.