Cirque de Zale – cesta do jiné dimenze

Na počátku byl nevinný kanadský žertík, pak pomsta a cesta do jiné dimenze, pohádkového světa. A tam – cesta za záchranou světa a rukou krásné princezny? Ne… Cirque de Zale není zdaleka tak tuctovou adventurou…

Na počátku hry Cirque de Zale byl kanadský žertík. Hlavní hrdina, Alexander Zale, jehož zaměstnání obnáší úklid výkalů v jednom ne zrovne exkluzivním cirkuse, jej připravil na ješitného a otravného nadřízeného, kouzelníka-šarlatána Astounda. Když pohár trpělivosti s neustálou buzerací stran neumětelského trikaře přetekl, připravil mu Alexander nepříjemné překvapení: do klobouku, hlavní části tradičního představení, mu připravil plnou lopatu shrabaných exkrementů, do níž rozjetý Astoundo ve vrcholném čísle ponořil furiantsky ruce, avšak místo králíka vytáhl z klobouku jen tužší část sloní stolice. Není divu, že to mistra magických umění poněkud rozčílilo. Ve skutečnosti ho to přímělo k naprosté nepříčetnosti – a jejím výsledkem bylo něco, co Alexander ani v nejmenším nepředpokládal a nepovažoval za možné. Astoundo jej kouzlem – opravdovým kouzlem! – odeslal do jiné dimenze a ponechal ho bez pomoci v cizím městě, v cizím kraji.

Alexander získává první rady od muže, jenž přihlížel jeho zjevení, načež se vydává za králem. Dvouhlavý vládce mu nabídne možnost stát se opravdovým hrdinou – zlý černokněžník totiž ohrožuje zemi, unesl princeznu – a právě Alexander byl určitě osudem zaveden na toto místo do tohoto času proto, aby se stal spasitelem všeho lidu. Stereotypní scénář. Alexander je ovšem z jiného těsta, a tak odmítne. Odmítne a spokojí se s jinými ambicemi: stát se principálem vlastního cirkusu, mnohem lepšího a příjemnějšího, než byl ten, v němž byl nucen dříve uklízet.

A právě najímání různých lidí a získávání atrakcí je hlavní náplní hry, jež je jednou z nejvtipnějších a nejhratelnějších point'n'click adventur poslední doby. Hra doslova přetéká nejrůznějšími vtípky a drží se simon-the-sorcererovské linie: její humor je černější než černoch v kominickém kabátě. Bránici rozpohybují postavy jako kriketoví hráči, nezdvořilý rybář, zkrachovalý komediant, slepý ladič xylofonů a velká řada dalších, perfektní jsou dialogy. Samotný game design netrpí žádnými výraznějšími neduhy, logické hádanky jsou opravdu logické a často velmi nápadité, příjemné je vědomí, že hráč vždy ví, co se od něj očekává, díky komentářům hlavního hrdiny.

Interface hry je věrný tradičním lucasovským postupům z počátku 90. let minulého století a využívá SCUMM systému. Grafické zpracování též na první pohled tituly jako Monkey Island či Day of the Tentacle připomene – je krásné kreslené v rozlišení 320x200 a zejména sprity postav vypadají a jsou animovány excelentně. Horší už je to občas s pozadími, některá jsou úchvatná, jiná budí dojem lehkého odfláknutí či nedostatku času a zasloužila by si více detailů. Hra má několik melodií, jež neustále přehrává v pozadí, a ty se začnou brzy zarývat do paměti a opakovat dříve, nežli by bylo zdrávo. Hra není namluvená.

Překvapení jménem Cirque de Zale doslova vyrazilo dech Dimitrisovi Manosovi z adventurního PDF magazínu The Inventory. Hra si ve čtrnáctém čísle získala titul recenze čísla, a to i v konkurenci Syberie 2! Hodnocení o 18 procent vyšší než u očekávaného komerčního hitu firmy Microids by mělo hovořit za vše – a lépe než všelijaká doporučení. Jakkoliv prvotina Rebeccy Clements není prosta menších chyb, za vyzkoušení a nadšené zahrání stojí.