To, že jsou akční hry možná nejoblíbenějším žánrem počítačových her, je všeobecně známou skutečností. Dnešní hra sice není ryzí a pravou akcí, jedná se spíše o akční strategii (i když mezník mezi těmito dvěma pojmy je spíše nezřetelný), ale příznivci akce jí určitě nepohrdnou. Navíc jsou simulace partyzánských válek všeobecně dost oblíbené. Znáte to - elitní jednotky, náhlá přepadení, ostřelování ze zálohy, tiché vraždy atd. Velice kvalitním příkladem budiž Commandos či třeba Desperados, ale na freewarových webech bychom tituly podobného stylu nenašli. Možná proto se autoři rozhodli zkrátit nám čekání na druhý díl velice očekávaných a předem oslavovaných Commandos.
U Commanda musíme bezpochyby ocenit jeho originálnost, protože s hrou podobnou této jsem se za své působení u počítačů ještě nesetkal a vězte, že mýma rukama prošla kvanta velice zajímavých a slavných titulů. Zvláštností je, že se šťastný výrobce pod svůj výkon ani nepodepsal a nikde není zveřejněno jeho jméno, což je věc, na kterou jiní autoři myslí hned na začátku vývoje.
Hru ovládáte pohledem shora, odkud vše řídíte - zadáváte pokyny vojákům a sledujete průběh akce či bitvy. Vžijete se do role vojína, který bude přepadávat menší či větší skupinky a k němu se budou postupně přidávat další a další členové. Ze začátku jste jenom 
chlapečkem, kterého vyhnali z postele do války, soudě pak podle vašeho vybavení a výkonu, který se postupně určitě zlepší. Naštěstí si to ti nad vámi uvědomují a v prvních kolech dostáváte opravdu jen velice jednoduché úkoly proti téměř vymozkovaným panáčkům. Například v prvním kole dostanete za úkol sejmout jednoho osamoceného vojáka v lese, kterého lehce najdete a nebude ani klást skoro žádný odpor. Když se vedení tímto přesvědčí, že možná přece jen něco zvládnete, pošle vás zničit vojenský bunkr, který je však dost střežený, takže to rozhodně nebude tak lehké. Pokud chcete, dostanete ku pomoci ještě parťáka. No a pak to jde s obtížností rychle nahoru - později máte vyčistit les plný těchto hustých domečků a dostáváte čím dál těžší a složitější úkoly.
Vždy, když level zdárně ukončíte, objeví se tabulka, která vyhodnotí, jak jste si vedli, to jest jak dobře jste stříleli, jak rychle jste akci zvládli, s jakými ztrátami a kolik jste toho zničili, a pokud jste si vedli dobře, tak vás nemine povýšení - nejdříve z vojína na svobodníka, desátníka, později na četaře, rotmistra až ke štábnímu praporčíkovi. Samozřejmě se tímto zlepšují také vaše vlastnosti. Ze začátku hry totiž máte dána jistá čísla k vaší rychlosti, obratnosti, střelbě, boji, nosnosti, výdrži a vše je pak celkově sečteno a zprůměrováno, a vy dostáváte ohodnocení. Podle těchto kritérií také vybíráte své spolupracovníky, které kupujete za body od velitelství za určité akce a podle jejich efektivnosti.
Podobným způsobem jsou oceněny i samotné zbraně - je vidět, jaký mají dostřel, kolik váží, jakou mají ničivost, zásobník a podle toho se také odvíjí jejich cena. Každý z bojovníků má určitou odolnost, která je potřeba při útoku na jiné členy nepřátelských skupin a když dojde toto číslo k nule, tak je onen bojovník mrtvý a musíte nasadit dalšího. Nepřátelští vojáci se ze svých stanovišť nikdy nehnou, což je jeden z největších fíglů, protože se mi často stane, že pálím pěkně dlouho do nějakého bojovníka, než mi dojde, že to byla jen atrapa.
Ovládání hry je celkem jednoduché, avšak ovladatelnost panáčků je na krizové úrovni, pohybují se opravdu rychlostí šneka, což rozhodně není nijak potěšující zpráva a tento fakt dost kazí hratelnost. Jinak má hra necelý megabajt, a to v dnešní době není problémem snad pro nikoho z nás. Grafika je na dost krizovém bodu, opravdu nic moc a ani efektů není nijak mnoho. Hratelnost je o dost lepší a kdyby se nenašlo tolik všudypřítomných chyb, byla by hra opravdu excelentním českým kouskem.
