Epizodické hraní má hned několik pozitiv, ale i negativ. Je to podobné jako u televizních seriálů. Po shlédnutí epizody musíme dlouho čekat, než vyjde další díl, který nás posune v příběhu a můžeme se stavět třeba na hlavu, že chceme znát rozuzlení zapeklité situace na konci zhlédnutého dílu. Na druhou stranu, a to je argument vycházející ze stejných premis, nás takto autoři udržují v nejistotě, napětí a očekávání, což je také prožitek, který se počítá k dobru seriálu či hry. Epizodické vydávání hry, může mít několik důvodů. Rozdělení příběhu na menší úseky může souviset se snahou autorů vypilovat kousky hry k dokonalosti a nebo naopak může souviset s neochotou vývojářů hned se pouštět do rozsáhlejšího dílka a tak raději hru rozdělí na menší kousíčky. Tím získají dostatek času a prostoru a přitom neztratí zvučné jméno značky, jak by se to stalo, kdyby vydávali hru úplně jinou a separátní na předchozím projektu. Autoři Covert Front se dle mého názoru řadí ale do kategorie těch, kteří se pro epizodickou povahu hry rozhodli v důsledku toho, že jim nestačí vydat jen dobrou freewarovku, ale s ohledem na čas strávený vývojem a množství dobře odvedené práce, chtějí aby Covert Front nezapadl jen tak do propadliště průměrných titulů. Svědčí o tom i fakt, že v době vydání této recenze už existuje celá trilogie Covert Front ke stažení na Internetu, takže autoři nejsou žádní "ulejváci".
Průmyslová revoluce, kterou obyvatelé starého kontinentu zažívali od poloviny do konce 19. století se v příběhu, který vypráví Covert Front udála mnohem dříve. Technický pokrok a samotný proces industrializace vyvrcholil ještě před dosažením roku 1900. Pokrok nabídl vše. Nový styl života, nové uspořádání a vedení zemí, nová technická řešení a také nové problémy. Válka, kterou jsme si dnes zvykli označovat za "první světovou válku", vypukla roku 1901. Nyní se píše rok 1904 a hlavní hrdinka našeho příběhu, tajná špionka Kara se vydává do sídla vědce Karla von Totema, aby se pokusila najít stopy, které jí pomohou zjistit, kde se německý vědec nachází. Tolik k příběhu Covert Front a její alternativní historii, právě před hlavní bránou do domu von Totema totiž začíná hráčovo snažení.
CF je klasickou adventurní záležitostí viděnou z pohledu hlavní hrdinky (v tomto případě) připomínající způsobem ovládání dnes již asi zapomenutou, ale o to více klasičtější sérii Myst. Základním stavebním kamenem hratelnosti je tak interakce s prostředím, hledáním předmětů a sem tam nějaká ta potěšitelná hádanka. Komu způsobuje blaho rejdění kurzorem po obrazovce ve snaze najít aktivní předmět, je zde doma. Předpokládám ale, že toto je doménou každého milovníka adventur a tak vám nebude ani vadit nepřítomnost rozhovorů. Tedy alespoň v této první epizodě.
Co rozhodně odlišuje CF od ostatních titulů, je grafické zpracování, které dle obrázků, které by se měly válet někde okolo této recenze, je dosti osobité a v pravdě líbivé. Svým stylem ruční kresby a nádechem se všemi těmi ostrými hranami hra připomíná komixové dobrodružství. Více než to jsem si ale u hraní vzpomněl na krásně strávené chvíle u hraní českého Machinária. Nevím, zda-li to bylo právě zpracováním, nebo podobně svižným hraním a odvíjením příběhu.
Dle dobrých zásad a zdravého rozumu si odpustím kňouravé rýpání k tomu, že příběh první epizody je takříkajíc "utnut" v nejlepším a že se nedočkáme ani náznaku nějakého rozuzlení. Naproti tomu popotáhnu CF za výborný příběh, skvělé ozvučení a grafické zpracování a bez náznaku škodolibosti zhodnotím tuto první epizodu s ohledem na to, že je dílem z trilogie. Tedy, pokud je i zbytek tak dobrý jako tento díl, pak se nám na síti válí nepovšimnutý adventurní klenot.
