Cybertron 2097 - kdo s koho

Chytat nebo být chycen? Střílet nebo být zastřelen? V Cybertronu 2097 vám to vyjde nastejno. Máte se zbavit nepřátelské armády. Někteří její členové jsou pěkně tupí, většina je ale mnohem rychlejší než vy, a tak se vaše krasojízda mění v boj o život. Pokud si vzpomínáte na stařičký Robotron, víte o čem mluvím. Pokud ne, zahrajte si Cybertron.

Když na vás zaútočí nějaká mimozemská armáda, je většinou na vyšší technické úrovni než vy. Nejinak je tomu i u zlých Cybertronů, proti kterým bojujete. Najdou se však mezi nimi i totální hlupáci, kteří nesou v náruči bombu a doufají, že do nich vrazíte. Divili byste se ale jak často se jim to povede. Nemůžu tuto hru nesrovnat s animovaným ruským seriálem Jen počkej zajíci. I když i toto přirovnání je nepřesné, protože zajíc nakonec vždy vyhrál, zatímco váš úspěch je asi tak pevný, jako led při dvou stupních nad nulou. Mnozí z vás si jistě vzpomínají na legendární arkádu z osmdesátých let Robotron 2084. Zeměkoule je ale o dvacet let starší a hrozí jí další útok, tentokrát ne ze strany robotronů, ale vyspělejších cybertronů. Proti původní hře doznalo největších změn ovládání, které umožňuje nezávislé ovládání postavy a směru střelby.

První, co mě mile překvapilo, bylo menu s výběrem kampaně. Animované planety mi připomněly mého oblíbeného Starcrafta. Vyberete si zde jedno ze tří míst (nebo chcete-li kampaní), kde budete hrát. Najdete zde základnu na Měsíci, planetu Zemi a domovskou planetu Cybertronů. Váš výběr by se měl řídit hlavně kuráží, protože místa jsou odstupňována obtížností. Na Měsíci musíte splnit deset kampaní, na Zemi dvacet. O počtu kol na domovině vašich nepřátel se úmyslně nezmiňuji, protože na konec se dostane jen několik vyvolených. A ti už si mohou rovnou poslat žádost do americké armády, protože jsou lepší vojáci než Rambo míchaný s Terminátorem. Na kbelík potu vám bohatě stačí kampaň na Měsíci. Pěkné šaty vás ale samy o sobě pěkným neudělají, a tak i zde se za hezkým menu skrývá o poznání méně graficky povedená herní plocha. Ta je rozčleněna herními obdélníčky bez jakéhokoliv smyslu. Pouze na některých z nich jsou umístěny miny ve tvaru plaveckého kola. Nejdou rozstřelit a kolize s nimi je smrtelná. Několik vteřin po spuštění hry se na ploše objeví ještě fialové procesory. Ty vám přidávají kredity.

Vaším úkolem je postřílet všechny nepřátele, které postřílet můžete. Narazíte totiž i na ty, kteří jsou nezničitelní jako Džejár z Dallasu. Jsou to Guardiens. Mimo to, že jsou nesmrtelní, jsou navíc velmi rychlí a obratní. Jediná možnost je držet si je hezky daleko od těla a zbavit se ostatních nepřátel (a ukončit tak kolo) co nejdřív. Další kola přinášejí další starosti s novými nepřáteli. Nemotorné a málo nebezpečné Grunty doplní Cybergrunti, kteří po vás jako první mohou střílet. Ve vyšších kolech narazíte na Mutátory. Jejich srážka s Gruntem vytvoří další potvoru - šílené želatinové oko. Kdybyste to všechno omylem přežili, čeká na vás Eugen - šéf armády cybertronů. Souboj jeden na jednoho je téměř zárukou vašeho pohřbu. V průběhu hry se občas po ploše pohybují různé bonusy. Mohou to být různé zbraně, které vám na krátkou dobu pomohou ve vašem nerovném boji s nepřáteli. Můžete tak sebrat plamenomet či raketomet. Tyto zbraně lze využívat po dobu deseti vteřin. Najít můžete i vrhač bomb, který je však na jedno použití. Za kratičkou dobu ale zničí všechny v blízkém okolí. Sbírat můžete i červené diamanty. Tři vám přidají další život. Věřte mi, že si ale na ně počkáte pěkně dlouho. Měšec vám zase přispěje tisícem kreditů. Jak sami vidíte, nějaká výrazné bonusové úlevy očekávat nemůžete, navíc se všechny vyskytují velmi zřídka.

Ve hře ovládáte zvlášť svou postavu a zvlášť směr střelby. To může zprvu vypadat zmateně. Nastavení je v tomto směru omezené, protože změnit můžete jen klávesy pro pohyb. Existují i dvě klávesy, kterými měníte směr střelby. Mně ale připadaly neintuitivní a raději jsem využíval klávesy pro jednotlivé směry střelby. Právě ovládání se může pro někoho stát hlavním nepřítelem a srážka s minou větším nebezpečím než samotní nepřátelé. To byl asi i záměr autorů a některé postavy jsou zde skutečně jen proto, aby vás uštvaly a donutily udělat špatný (a zároveň poslední) krok. Grafika hry je hodně jednoduchá a postavičky docela malé. To je asi největší mínus Cybertronu. Vaše zápolení je podbarveno slušnou hudbou. Stejně jako u Robotronu, i zde na vás čeká nepřetržitá akce, která vám nedopřeje ani chviličku oddechu. Pokud si chcete trochu zavzpomínat, máte jedinečnou šanci.