Czech Soccer Manager 2002: Final Edition

Fotbalová euforie! Jak jinak popsat sice poslední, ale zaručeně nejlepší díl proslulé série freeware manažerů CSM? Řada zábavných scénářů, aktualizované statistiky, nová Liga mistrů a řada dalších vylepšení, to je v kostce CSM 02: FE…

Díky úspěchům reprezentačního týmu a díky jistému zatraktivnění ligové soutěže se v České republice v poslední době opět projevil nebývalý zájem o fotbal. Diskusní fóra zpravodajských serverů pravidelně zaplavují zakomplexovaná individua, která buď posílají do míst, kam slunce nesvítí, horníky a chachary z Ostravy (popřípadě Doněck, kdo ví, na čem je založeno připodobňování ostravského celku k neblaze proslulému Šachťoru), nebo si vyřizují účty s cajzly a pepíky z Práglu, aby své projevy zakončili ultimativním a těžko oponovatelným výkřikem "Baník, pičo!" svědčícím o vysoké intelektuální úrovni. Jejich souboje se "se-shitkami a Židy" ze Slavie nabízejí jistou zábavu, těžko ale srovnatelnou se zážitky na přeplných stadiónech. Atmosféra je výtečná nejen na Baníku, další kluby jako Zlín, Synot či Olomouc mají fanoušky neméně věrné, k popsání hukotu fotbalových představení na pražské Letné (název Toyota Aréna stále tak nějak nejde přes pysky…) Sparta x Chelsea, Lazio, Slavia nebo Baník pak takřka scházejí slova.

Tak trochu na vlně nově probuzeného nadšení pro klubový fotbal (jemuž odolávají snad jen naprosto beznadějné Blšany) se tak trochu veze i Czech Soccer Manager 2002: Final Edition, bylo by ale laciné říci, že popularity českého sportu číslo jedna využívá. Kdo kdy zkusil některý z početné dynastie fotbalových manažerů Petra Vašíčka a jeho autorského týmu, dá za pravdu, že tahle hra se podbízet nepotřebuje. Už o CSM 2002 se hovořilo jako o zdaleka nejlepší freewarové manažerové hře, jež se v lecčems může měřit s profesionálními produkty. Jasně, nedosahuje propracovanosti a možností Championship Manageru, avšak v jednoduchosti je síla – pochopitelný herní princip často zaujme více, než překomplikované a graficky nezáživné tabulky komerčního lídra.

Final Edition – ten název hovoří za vše. Ano, jedná se o vůbec poslední verzi CSM, po níž už budou (doufejme, že aspoň to!) následovat jen updaty sestav a statistik. Nicméně má-li to být rozloučení s jednou amatérskou legendou, pak je to rozloučení veledůstojné. Co tak lahodného autoři přichystali? Jsou to samozřejmě aktualizované statistiky, v nichž si důstojné hodnocení dobyli reprezentanti jako Bolf, Heinz, Poborský, Sionko, Skácel, Voříšek či Piták. Přesto české týmy stále proti zahraniční konkurenci zdají lehce podceněné, sympatické naopak je, že autor nepodlehl baníkománii a ač hodnoty FS a TS hráčům ostravského klubu zvedl, neudělal z něj all-star jedenáctku ligy, jak to činí nesoudní fanoušci a pohříchu občas i média. Upraveny byly některé části interface (je možné si kupříkladu graficky zobrazit sestavu), přibyly nové ligové soutěže, a to často i se svým druhým podpatrem, podle skutečnosti byl změněn hrací systém ligy mistrů.

Tohle všechno jsou ale změny spíše minoritní. Hlavním a největším důvodem, proč si CSM 2002:FE urychleně stáhnout, je bezesporu mód scénářů. Celkem je jich ke dvěma desítkám a nabízejí různorodé, variabilní, dlouhé a mimořádně zábavné úkoly. Umožní hráči stát se manažerem v penězích se topícího miláčka ruského bohatýra Romana Abramoviče – londýnské Chelsea, dají mu do rukou tým legend jako Pelé, Cruyff či Eusebio, nabídnou hypotetický scénář s Baníkem zbaveným tří největších opor, poněkud šílený, ale velmi hratelný scénář, v němž je nutné dostat Real Madrid na poslední příčku druhé španělské ligy – a tím celá legrace zdaleka nekončí. Scénáře prodlužují herní dobu prakticky na několik desítek hodin a ještě tak zvyšují už tak nevšední trvanlivost CSM. Všechny jsou pečlivě vymyšlené, nadesignované a prostě nemají chybu.

Ostatní možnosti zůstaly pěkně na svém místě. Škoda, že nebylo přidáno více možností rozestavení, a škoda též, že stále není možné postavit útočníka do zálohy, záložníka do obrany a podobně. Zamrzí to třeba ve chvíli, kdy by trenér rád stáhnul Libora Sionka do zálohy a na hrot postavil vedle dlouhána Igora Gluščeviče ještě agilního Tomáše Juna, avšak – uskutečnit to jde jen za cenu rozestavení 4-3-3, značně odvážného a povětšinou nepraktického. Ale což, takovéto hrátky neumožňuje ani žádný jiný fotbalový manažer na freeware poli a jde jen o nářky hráče zmlsaného nádhernými možnostmi přestupů a výměn, uzavírání smluv, vylepšování stadionu a účasti v ligových soutěžích a pohárech. Vizuální zpracování zůstalo stejné jako u posledního dílu, tedy špičkové, a tak nezbývá, než recenzi uzavřít tak, jak byla načata: lepší freeware manažer neexistuje a zřejmě ještě pěkně dlouho ani existovat nebude. Uzavřeme tedy úderným heslem: horník, cajzl, nebo Žid – CSM prostě musíš mít!