Před více než 20ti lety se na konzoli ZX Spectrum objevila hra 3D Deathchase. Samozřejmě že onen výraz 3D byl v oné době tak trochu zavádějící a dneska by hru takto nikdo neoznačil, to už spíše platí pro podařený remake s jehož pojmenováním si autoři příliš hlavu nelámali. Seznamte se s Deathchase...
Pokud jste původním titulem tak trochu nedotčeni, možná ani netušíte, co vás v projektu čeká. Za prvé je to moderní kabátek s ne natolik křiklavými barvami jako tomu bylo v případě originálu. Zde je vše laděno spíše do temné barvy, což bude ještě znásobeno v případě, že zrovna hrajete misi odehrávající se v temné noci. To je totiž prostředí ještě o něco málo tajemnější.
Ostatně k tajemnosti napomáhá i celkové zasazení. Projekt se totiž bez výjimky odehrává v temném lese, kde se navíc místo veselých zelených stromů oblečen
ých do listí nachází tak maximálně tmavé pahýly, jež pomáhají celkově depresivní atmosféře. S největší pravděpodobností jde o jakousi podivnou rezervaci, kde jste ve funkci policisty či chcete-li rangera a ten má za úkol celý tento lesík ochránit od přítomnosti dalších motorkářů, vandalů. Do začátku mise máte vždy přesně udaný počet těchto záškodníků (číslo to nebude vysoké, většinou začíná na dvou) a ty je potřeba zlikvidovat.
To ale nelze vůbec snadno a tak většinu herního času strávíte popojížděním po lese, kde se vyhýbáte stromům. Ty jsou náhodně rozestaveny, někdy tvoří těsně semknutou skupinku, jindy zase máte dokola velké prostranství k manévrování. Ta
k jako tak není radno najet do jakéhokoliv stromu, jinak se s vámi hra rozloučí mohutným výbuchem a posune vás zase zpátky na začátek. V tomto ohledu je nutné zmínit rovněž obtížnost, kterou je třeba volit podle toho, jak dobří jste jezdci. Maximální rychlost u možnosti Hard a Easy se velmi liší a na nejtěžší obtížnost je vozidlo daleko méně ovladatelné.
Při projíždění se čas od času před vámi objeví protivník. Vesměs nemáte možnost nějak za nimi cíleně jet, neboť mapa s jejich přibližnou lokací není k dispozici. Proto je nutné vydržet, rozhlížet se okolo a čekat, až se objeví sami. Následně je stiskem levého tlačítka myši zlikvidovat a v lepším případě se posunout kupředu co se levelů týče. V nich se postupně mění prostředí, což částečně zabraňuje stereotypu. Taktéž pohyby na motorce a zatáčení je zvládnuto skvěle a pocit z něj je snad ještě lepší než u samotné předlohy.
