Kdo tedy doufá v propracovanou 3D grafiku, vyvedly ho z omylu jistě okolní obrázky, jež se nesou v pouze několika barevném duchu. A je třeba poznamenat, že tak vypadá celá hra od samotného začátku do konce. V žádné zlepšení nedoufejte ...
Na druhou stranu měla podobná grafická stránka na mě více-méně pozitivní účinky a dovedu si velice dobře jaký proud nostalgických slz spustí tato hra v rukou někoho, kdo strávil u její předlohy dlouhé a dlouhé hodiny. Stejně jako grafika ani koncept nevyrazí dech svou komplikovaností, spíše právě naopak. Deathchase: UFO je kombinací akce a simulátoru a to v té nejjednodušší podobě. Terčem se vám v každém z prostředí stane skupinka ufounů, jež se nelegálně usadila na území jednoho lesa. Vy pak začínáte vždy na jeho okraji, naberete rychlost, která vám vyhovuje a teprve ve chvíli, kdy začnou stromy kolem vás houstnout, objeví se najednou všichni protivníci. A právě tehdy začíná ta pravá zábava. Budete mít totiž plné ruce práce abyste se zvládli jak vyhnout okolním stromům, tak i zničit všechny protivníky, jež se vám postaví do cesty. A že se nebude časem stromům vyhýbat žádný med myslím netřeba zdůrazňovat. Jejich počet na metr čtvereční totiž s číslem informujícím o množství dokončených levelů postupně stoupá.
Gradující obtížnost ovšem rozhodně není na škodu, ba právě naopak. Spíše se příliš nepovedla variabilita jednotlivých levelů. Jasně, střídání dne a noci je zajímavý nápad, vezmeme-li v potaz že fakticky dojde jen k prohození okolních odstínů, je to trochu málo. Co byste ale chtěli od věrné kopie hry, která si svou premiéru odbyla již před slušnou řádkou let.
Celkově tedy budou asi hráči Deathchase: UFO ve výsledku rozděleni do dvou neslučitelných kategorií. Jedni budou jásat nad věrností přepracování, druhý si budou stěžovat na jednoduchost hry ... a je již jen na vás, do které z nich se zařadíte.