Demonica – cesta surrealistickým bludištěm

Na kurz ven z pekla zamířil záhadný protagonista dnešní arkády tajemnější než veleznámý hrad v Karpatech.

demonica_post

Vytvořit uměleckou hru je vždy jasný důkaz schopností autora. Problém je, že na rozdíl od tuctových arkád, hardcore simulátorů a nezávazných budovatelských strategií z prostředí drůbežáren neexistují žádné příručky radící jak stvořit takový herní zážitek, který vám po spuštění svou samotnou podstatou generuje husí kůži. Demonica od INOgame se právě o takový zážitek pokusila. Bohužel pro ni i pro INOgame zůstala pouze na půli cesty.

V Demonice ovládáte jakousi raketovou koulí na cestě... čímsi, co vypadá jako industriálně říznuté peklo. Z nějakého tajemného důvodu, který ve hře není objasněn, máte sebrat pětici run, kterými si prý otevřete cestu ven nebo co. Značnou část informací posledních vět si domýšlím, protože navzdory vytříbenému audiovizuálnímu stylu Demonice chybí jakýkoliv děj a tutoriál. Snesl bych i lynchovsky nesmyslný příběh, zde ale bohužel nedojde ani na ten.

Samotné poletování po pekle pak probíhá podobně, jako ve hrách subžánru lander her. Pohybujete se proti směru tryskajících raket a musíte dávat pozor na gravitaci i zdi – sebemenší škrábnutí vás připraví o cenné zdraví. Vaše raketová koule sice má neomezeně paliva, avšak ne neomezeně zdraví. O to více zabolí fakt, že většina prostředí (jediného velkého) levelu je uzavřena do husté tmy a jediným prostředkem proti ní je slabé světlo na přídi koule.

Právě kvůli tmavosti vám asi obrázky okolo moc neřeknou o nadmíru povedené atmosféře hry. Ambientní klavírové tóny spolu s mrazivým level designem dovedou vtáhnout nečekaným způsobem. Druhou stranou level designu je jeho naprostá nepřehlednost. Ztratit se v prostředí Demonicy je primitivně snadné. Ruku v ruce s nepřehledností jde i bourání do zdí a následný nápis GAME OVER. Právě za tuto nejproblematičtější část dostává Demonica nejvíce černých puntíků.

I přes problémy s přehledností a křehkým protagonistou (dá-li se tak pekelná koule vůbec nazvat) se ale vyplatí Demonicu okusit pro její jedinečnou atmosféru. Navíc, nejen čeští vývojáři by se u ní mohli učit, jak se pomocí jednoduchých triků s pozadím vytvořit epicky působící level.