Doors - otevřete patnáctery dveře

Rovných patnáct nepřístupných dveří na vás čeká v této hře plné roztodivných rébusů. Pokuste se vyřešit každou z hádanek v jednotlivých levelech a dostat se tak až na samotný źávěr.

Doors

Hru podobnou českým Doors jsem již před časem viděla v zahraničním provedení. Zařazení do skupiny logických her může být tak trochu matoucí, ve skutečnosti totiž nejde o logickou hříčku, která by se výrazněji podobala ostatním projektům v kategorii. Spíše bych ji označila jako jeden velký rébus, u kterého může téměř kdokoliv ztratit hlavu. 

Pokud zvládáte alespoň základy angličtiny, jistě jste si sami přeložili hlavní motiv skrývající se v názvu a tím jsou samozřejmě dveře. Ostatně Doors je projektem jak v českém tak i anglickém jazyce, přičemž do obou dvou jsou lokalizovány i jisté specifické části vašich úkolů. Ty jsou mimochodem opravdu rozmanité a prakticky v každé misi se po vás bude chtít trochu něco jiného. A přijít na to, co to ve skutečnosti je, to nebude vůbec snadné. 

Už proto je Doors jedním velkým rébusem, kde se bez jiného zjevného vodítka budete muset spokojit s krátkou několika-slovnou nápovědou, která v sobě skrývá řešení dané mise. Těch je celkově patnáct, otevírají se jedna po druhé a nejsou si ani trochu podobné. Rozhodně tedy nejde prohlásit, že by v jejich řešeních šel najít nějaký systém – každý level je naprosto unikátní a při nalezení jeho řešení si mnohdy budete mlátit hlavou o zeď. Ostatně naznačovat zde, jak se něco řeší, by bylo zbytečným kažením požitku ze hry a kdyby někdo přeci jen chtěl, předkládáme vám návod.  

Ovládání postavy je klasické a umístěné na kurzorových klávesách, přičemž otevírání dveří ovládá šipka dolů, výskok zase šipka nahoru. Občas se budete pohybovat po nějakých plošinkách a skákat, spíše to ale bude výjimečné. Místo toho bude nutné občas otevřít CD mechaniku, umazat kus testu nebo ve správnou chvíli pohnout myší či snad zmáčknout jisté klávesy. K tomu vás navádí útržkovité informace, díky kterým můžete několikrát za průchod hrou ošklivě zatuhnout. 

I přes to se ale pořád jedná o velmi zajímavou záležitost, která si své místo na Plných Hrách zaslouží už jen za to, jak netradiční zážitek nabízí. Možná škoda, že tvůrci trochu nezapracovali i na technické dokonalosti, díky které by si projekt jistě odnesl pár slušných bodíků navíc. I tak je ho ale možné doporučit – i když mu na chuť nejspíše nepřijde každý.