Down to Hell – cesta do pekla

Svižná arkáda s pekelným nádechem. Tak by se dala krátce shrnout hra Down to Hell, při jejímž ovládání si vystačíte pouze s myší. To však nijak neoblehčuje fakt, že vaše cesta povede přímo do hlubin pekla!

Když si přečtete jméno autora hry, příliš her se vám asi nevybaví. No vlastně spíše žádná. Není divu, zahraničních autorů je pochopitelně mnohem více než těch našich, tudíž je jasné, že se nám jejich jména příliš často nezaryjí do paměti a nebo jde o naprosto neznámé vývojáře. V případě autora GoSsE, který je podepsán pod touto hrou bych se přikláněl spíše k druhé variantě. Pokud se však jedná o jedno z jeho prvních dílek, tak je třeba uznat, že se nebude jednat o nějakého žabaře a že také ví, jak hráče zaujmout. No přiznejme si, zajímá nás cesta do pekla? Najdeme ho někde pod zemí nebo na konečné zastávce metra? Možná na to dnes přijdeme...

Hned po spuštění hry se dozvíme něco o autorovi, a to jaký hudební styl mu nejvíce sedí. Určitě to nebude trance, neboť celou hru doprovází několik tvrdších kytarových riffů. A o co tedy jde? Ovládáte malou kovovou kuličku pohybující se po neustále klesajícím 3D světě, který je tvořen nekonečným počtem desek. Těmi postupně proplouváte pomocí děr, jež jsou po něm různě rozprostřeny. Co je zde hodně podstatné, je rychlost vašeho klesání. Ze začátku je samozřejmě pomalejší, ale časem dojde na trochu obtížnější úroveň a hra tak začne mít pořádný spád.

K lepší hratelnosti autor přidal signalizaci doteku jednotlivých ploch, takže se včas dozvíte, jestli opravdu propadáte a nebo stojíte na okraji dané díry. Pokud budete na okraji a neklesnete, dozvíte se to pomocí zvukového upozornění a také díky změně stavu vašich životů. Ty najdete na horní části obrazovky pod nápisem danger. Vpravo dole si můžete přečíst dosažené skóre, na které se hraje a má tedy velmi podstatnou roli a na druhé straně se nalézá již zmiňovaná signalizace doteku plochy.

Ze začátku sice byla řeč o peklu, ale nemohu vám slíbit, že ho někdy na konci hraní uvidíte. Možná v DtH žádný konec ani není a hraje se do nekonečna, ale to si musí každý hráč ověřit sám. Každopádně se hraje na skóre a vítězí ten, kdo dosáhl to nejvyšší. DtH se tedy hodí spíše do společnosti více hráčů, kde není jasné, kdo je jak rychlý a bystrý. Bez těchto dvou vlastností se totiž touto arkádou nemůžete prokousat.