Dlouhá léta trvající válka se chýlí ke konci. Pro vás ovšem k tomu špatnému. Nepřítel totiž po dlouhých a těžkých bojích usoudil, že hrubou silou vaší dokonalou obranu neprorazí a jal se budovat komunikační satelit. Nechce komunikovat o mírovém řešení. Chce se napojit na váš obranný systém a převzít nad ním kontrolu. Všichni si uvědomují co by to znamenalo. Nepřítel by vyhrál pouhým stiskem červeného tlačítka.
A zde přichází na scénu náš hrdina. Pilot dvoumístné stíhačky, který má úkol již na první pohled nelehký. Se svým malým strojem, vybaven pouze kulometem s nevyčerpatelnou zásobou munice a několika bombami, 
musí proletět celou nepřátelskou frontou a dopravit vojenského experta na větší než malé výbušniny až k nepřátelskému satelitu. Úspěch celé operace a celého národa spočívá tedy jen a jen na vašich bedrech. Nezapomeňte, že již nyní jste hrdina, a hleďte se podle toho chovat.
Na začátku hry se v krátkém brífinku dozvíte co se děje, co máte dělat, jak to máte dělat a že to nebude nic lehkého. A pak vzhůru vpřed do boje. Nejde o nic jiného než letět stále vpřed a sestřelovat vše co sestřelit jde, bombardovat to, co sestřelit nelze, ale hlavně se sám nenechat strefit. Za každého zničeného protivníka sice získáváte body, ale pokud se chcete dostat co nejdál, existuje jednoduchý způsob, jak se všem vyhnout. 
Stačí vyletět z obrazovky hodně nahoru a dopředu a nic vás nezasáhne. Skoro to vypadá, že takto můžete odletět z výhledu neomezeně daleko. Získané skóre můžete po skončení hry poslat na internet.
Nepřátelských jednotek je celkem šest typů. Patrně nejzábavnějším protivníkem je pěchota. Skupina panáčků ťapajících bezelstně kupředu. Nestřílí po vás, ale když vystřelíte vy po nich, krásně se rozstříkne krev. Problematičtější jsou vrtulníky. Létají ve skupinách, kličkují a střílí. Dle mého skromného názoru je nejlepší se jim vyhnout. Nad bitevním polem občas prolétne průzkumné letadlo. Létá rychle, nekličkuje a nestřílí. Pokud do vás narazí, způsobí vám těžkou újmu na zdraví. Po zemi jezdí tanky, které lze zničit jen bombardováním. Bomb máte omezené množství, ale občas vám z nebe spadnou zásoby. Další jednotkou kterou lze jen bombardovat jsou protiletadlová děla. Naopak normální děla lze rozstřílet. 
Musíte si však dávat pozor a ukazatel střeliva. To se doplňuje pomaleji než ubývá. Na konci levelu vás čeká ještě cosi jako boss. Ten první má podobu hromady ohnivých koulí. V této chvíli se mi začala hra i na 1,4Ghz sekat až do nehratelna. Prý se to MŮŽE stát.
Rozlišení hry je v dnešní době již nevídaných 320x240 fullscreen, takže Echo vs. Bravo velmi připomíná hospodskou videohru. V podstatě to však nevadí. Zvuky i muzika jsou jednoduché a tím dojem videohry umocňují.
Vzhledem k velikosti je nejlepší rada si Echo vs. Bravo vyzkoušet. Zvlášť pamětníkům dob 386tek by se mohla hra líbit. I když k jejímu hraní potřebujete výrazně silnější stroj.
