„Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud“, zpívá se v jedné známé písničce. Dnes se do této průkopnické role dostanete. Nebudete však stát na straně lidské - v roli elektrikářů - ale budete drátem. Uznáte však, že vaše role je mnohem záslužnější, neboť bez vás by elektrická síť zajisté fungovat nemohla. Možná si teď říkáte, že je tato hra naprostý originál. Svým zpracováním nepochybně ano, ale její princip objevíte u spousty dalších logických her. Je na něm postavena celá série Xonixů, stejný nápad má i stařičká arkáda Qix z roku 1981. Úkol je velmi jednoduchý - máte pokrýt ve stanoveném limitu určitou část herní plochy. Postupně odkrajujete kousek za kouskem, čímž vlastně odkrýváte pozadí, což bývá nejčastěji nějaký obrázek. Ten může být libovolný - letadla, automobily… :-))) V Elektře bohužel stálo pozadí jaksi mimo hlavní zájem autorů, proto je to jenom jeden stejný obrázek, i když s pěkným SCI-FI námětem. Je to velká škoda. Přiznám se, že jsem se ho pokoušel nahradit, ale hra potom nešla spustit.
Jak tedy taková role drátu vypadá? Váš kurzor je vlastně jeho konec a vy jej máte natáhnout a spojit s dalším koncem. V praxi to znamená vytvářet různé nové obdélníky. Na začátku se můžete pohybovat pouze po okraji herní plochy a z této linky musíte vybočit do černé neodkryté plochy uprostřed. Jakmile kousek odkrojíte, objeví se pod ním pozadí, čímž se také změní tvar vaší možné trajektorie a vy se dále můžete pohybovat jen po hranici nově vytvořeného útvaru. Váš manipulační prostor se tak bude stále zmenšovat a vy se s větší pravděpodobností setkáte s podivnými monstry, která se pohybují po stejné dráze jako vy. Asi mají opačný elektrický náboj, a proto vás srážka s nimi vždy totálně vybije (přesněji zabije). Tyto síťové příšerky (Sparxové) - jsou dvě a pohybují se po daných drahách v opačných směrech. Pokud tedy vyjedete do nového prostoru, abyste vytvořili novou část, nehrozí, že by se za vámi vydaly. Jejich rychlost je konstantní, takže nějaké větší nebezpečí od nich nehrozí. Snad jen pokud jste přišli o život a začínáte znovu, si musíte dát pozor, abyste se na lince neobjevili těsně před nimi. To se ale stane vždy jen nepozorností. Největším (a také nejúspěšnějším) kazisvětem, který se bude pokoušet zmařit vaše plány, bude QIX. Nejprve je sám, ve vyšších kolech je jich ale víc. Je to nevinně vypadající úkaz, který se ledabyle pohybuje po ploše. Navíc ještě nepředvídatelně rotuje a číhá na to, kdy vyjedete z (relativního) bezpečí své linky, abyste vytvořili nový obrazec. Pokud se dotkne linky, kterou jste nestihli dokončit, je s vámi konec. Obdivuhodná je jeho inteligence. Pohybuje se docela ležérně a najednou zrychlí a vyrazí opačným směrem. Někdy jakoby vás naschvál lákal k tomu, abyste si ukrojili ještě větší kousek, a pak po vás bleskově vystartuje. Posledním nebezpečím je elektrický zkrat. Ten poznáte podle charakteristického zvuku a jiskření. Hrozí vám vždy, pokud po cestě zaváháte a zastavíte.
Mimo šipky používáte k ovládání ještě levý control ke zpomalení pohybu a levý shift ke zrychlení. Pokud chcete vyjet mimo dráhu, musíte jednu z těchto kláves držet zmáčknutou. V menu na obrazovce vidíte různé údaje. Nejdůležitější je čas a procento plochy, které jste odkryli a procento, které odkrýt máte. Pokud odkryjete větší plochu, získáváte za každé procento bonusové kredity. Pokud je tedy skóre vaším hlavním cílem, snažte se obnažit co největší prostor. Bohužel vás ale zklamu - do výsledkové listiny se můžete podepsat jenom třemi písmeny, což je docela málo. Celé technické zpracování je hodně jednoduché. O pozadí jsem se už zmínil, také zde chybí doprovodná hudba. Povedené jsou zvuky, které dotváří pocit, že jste skutečně v elektrického prostředí. Originální je zvuk tlukoucího srdce, který se ozve, pokud chvíli váháte.I přes svoji jednoduchost je tato hra hodně povedená, má slušnou velikost a určitě neprohloupíte, když si ji stáhnete a zahrajete.
