Fakteur je papírová skládačka s nádechem francouzské poetiky

Francouzsky vkusná adventura Fakteur představuje velmi originální počin se spoustou poetiky a osobnosti. Škoda jen, že se vlastně nijak nehraje a víceméně jen sleduje.

Tento osobitý a dojemný příběh, který je zabalen do krabice s nápisem "originalita", se neodvíjí na základě nějakých vašich akcí. Hráč se zde nachází jen v pozici diváka, který sem tam zmáčkne nějaké tlačítko. Fakteur je malým papírovým divadlem pro ty, kdo mají smysl pro poetiku a melodrama ve francouzském smyslu.

Svět, ve kterém se Fakteur odehrává, má daleko do reality a je velmi omezený. Pošťák, za kterého hrajete, se projíždí po silnicích kdesi na venkově a rozváží psaníčka pro obyvatele osamocených domů, čímž je vytrhává z jejich melancholické samoty. Vše kolem se před vašima očima skládá do tvarů stromů, silnic a keřů z kousků barevného papíru, a vytváří tak sice strohou, ale pohádkovou náladu krajiny.

Vždy, když dorazíte k nějakému domu, ten se před vámi složí jako vystřihovánka z časopisů. Jediná škoda je, že to vše probíhá víceméně automaticky. Nemůžete sjet z cesty, ani nijak ovlivňovat směr. Jen držet jedno tlačítko pro jízdu kupředu.

Hra je prostoupena jakousi esencí francouzského smyslu pro poetiku, líbivou jednoduchost a rozjímání nad nekomplikovaným každodenním plynutím času.

Vaše práce ve Fakteur ovšem má svůj účel. Na konci každého dne (děj se totiž odehrává v rozmezí jednoho týdne) si přečtete všechna psaníčka, která jste rozvezli, a tak se dozvíte, jaké strasti a radosti zažívají jejich adresáti.

Máme zde dívku, která se bojí o svého přítele v Mexiku, kde sílí totalitní režim, nebo třeba dva bratry žijící v jednom domě, přičemž jeden z nich má vše, po čem by mohl toužit a ten druhý má jen oči pro pláč a ani vlastní rodiče ho nechtějí vidět. Třeba tato scéna se mi zdála jako nejsilnější, protože jejich společný dům a zahrada jsou rozděleny napůl, přičemž jedna strana je barevná a ta druhá černobílá.

Fakteur je velmi hezké pokoukání, to zcela jistě. Příběh je zvláštní a dost jednoduchý, ale dokáže pobavit. Tedy za předpokladu, že vás zajímají osudy několika ne moc výjimečných osobností.

Problém je, že to pro hráče není mnoho. Ti totiž chtějí hrát a ne jen sledovat vývoj událostí, které nijak neovlivní. To je největší nevýhoda této hry. Není to totiž hra. Jen osobitá a hezká pohlednice. Komu to nestačí (a osobně to plně chápu), bude mít s Fakteur problém.