Tomu odpovídá i žánrové zařazení – jedná se totiž o čistokrevnou logickou hru a to s poměrně originálním nápadem. Samotný cíl celé hry je klišovitý, jeho provedení je ale natolik nové, že vám po několik úvodních minut hraní bude činit nemalé problémy. Zvyknout se ale dá a poté si užijete tu pravou kupu zábavy!
Přistupme ale k samotným herním principům. Ty se inspirovaly u logických her, kde jde o to vytvořit skupinku o alespoň třech stejných prvcích. To samé je vlastně přichystáno zde, přičemž vzduchem se pohybuje jen několik málo druhů zboží. To je výhradně složeno z různých stavebních materiálů jako je dřevo, kámen ap. (zkrátka věci, které by mohly takovým rozpadem Tróji skutečně vzniknout a oddělit se). Ty padají dolů v úhledných plátcích o stejné velikosti a to ve třech vedle sebe poskládaných sloupcích. Do těch se budou pláty z jednotlivých surovin řadit a vaším úkolem je docílit toho, aby v určitém místě vznikla skupina alespoň o třech stejných a nechat ji obratem zmizet. Jak toho docílit? Jednoduše přemisťováním již usazených plátů. K tomu nevyužívá hrdina síly svých paží, ale kinetické síly, která vzniká při pohybu z jednoho ze tří sloupců. Pohybem doprava a doleva a samozřejmě i výskokem se přesunete na vámi vytouženou stranu a zároveň odhodíte plošinku na níž jste stáli na stranu druhou. A to i v případě, že je vedlejší sloupec podstatně vyšší – na to se zde nehraje. Princip je tedy dosti jednoduchý a jak vám jednou pronikne do krve, máte vlastně vyhráno.
Falling Troy se mi velmi líbila – alespoň ze začátku. Nové levely naskakují, podmínky se ztěžují a skládání je opravdovou výzvou. Časem ale celý koncept nepříjemně zevšední a také grafika zůstává stále beze změny, což není zrovna moc pozitivní.