FIG - Floating Island Game je tu!

Že k dostatečné porci zábavy stačí jen myš a její levé tlačítko, prokázala nemála řada causal her, na poli explorativních žánrů se však stále jedná o raritu. V podání FIG však zcela okouzlující. Počítejte tedy s tím, že herní minimalismus vrací úder! A vy mu ještě rádi nastavíte tvář.

Jak je to prosté - dovést postavičku z bodu A, do bodu B - rys spojující masivní většinu her âÂ?Â? zdá se, téma již vyčerpané, a přesto! I po tisícovkách titulů, v nichž principielně nešlo o nic jiné, se ještě stále najde dostatek prostoru pro počin, který zvládne zaujmout. Ono totiž nezáleží na tom, že do bodu B směřujete, fígl tkví v tom jak! A v podání Hempuliho FIG je to âÂ?Â?jakâÂ?Â? vskutku neodolatelné.

Představte si neexpanzivní vesmír o dvou hvězdách, z nichž každá k sobě svou gravitací poutá trojici planet, ukrývajících patero kontinentů âÂ?Â? to už je solidní herní plocha. Zvlášť vezmete-li vpotaz, že procestovat těmito kontinenty napříč, leží na vašich bedrech. Nebudete však na své pouti osamoceni, společnost vám nabídne holohlavý chlápek v zeleném tričku. Je to starý známý Lemmingů, žijicích v paralelním vesmíru, a od vás si žádá drobnou službu - pomoc při průchodu kontinenty. Rozumu totiž příliš nepobral a tak snadno padne do každé léčky, kterou tato místa skýtají.

Protože on si sám neporadí, nelehký úkol provést jej celým vesmírem tak zbývá pouze na vás. Najdete-li po cestě nadto všechny modré hvězdy, budete náležitě odměněni, když už ne penězi, rozhodně uznáním ostatních cestovatlů, neboť zdolat vesmír FIG (natož získat veškeré hvězdy) není žádná legrace. Tedy legrace je to ohromná, abychom si rozuměli, ale obtížná. Zejména zavděk nerovnoměrně rostoucí obtížnosti jednotlivých světů. Pokud jste začátečníky, vybírejte si jen takové lokality, jež jsou ohodnoceny nízkým počtem hvězdiček v opačném případě by vás předčasná frustrace mohla záhy odradit. A to bych vám nepřál, protože vesmír FIGu je nádherný, hravý a místy až dětsky naivní. Děkovat můžete jeho stvořiteli âÂ?Â? Hempulimu, který seč není kdovíjak úchvatný grafik, se realizace vizuální stránky hry zhostil na výbornou. Nemalé zásluhy na atmosféře titulu má však i Hempuliho dvorní skladatel Johan Hargne, jehož hudební doprovod patří k tomu nejlepšímu, co lze na nezávislé herní slyšet. (Alespoň v horizontu jednoho roku.)

Výtky nelze mít ani k designu lokací, nutno říci, že nápady při vývoji hry nechyběly a téměř v každém âÂ?Â?kontinentěâÂ?Â? lze natrefit na unkátní hádanku a herní prvek. Jedinou výtku lze tak mít k nepřeskočitelnému odpočtu na semaforu, který v levelech, kde je kladem důraz spíše na hráčův postřeh a obratnost, než intelekt, poněkud zbytečně zdržuje. Citlivěji snad mohl Hempuli přistupovat i k úrovním, v nichž se skutečně komplikovaný moment objevuje až k samotnému konci a hráč je tak nucen při každém opakování znovu provést dlouhý seznam jednoduchých akcí, než se dostane do místa komplikace, což se při pátém repete stává již dosti otravným.

Jsou to však pouze drobné vady na kráse, jinak úchvatného počinu, který sice nelze považovat za nejosobitější, technologicky nejvyspělejší, nejprogresivnější, nejumělečtější, či nejoriginálnější, a za upřímný. Na FIG je patrné s jakou láskou a chutí byl vyvíjen a co je výjimečné, trochu senzitivnější hráč si onu lásku z hraní odnese. Pokud máte rádi logiku ve stylu Goblins, či Lemmings, nebo vás jen láká imaginace druhých, stahujte, budete uchváceni. Pokud jen máte rádi logické plošinovky, stahujte rovněž, protože FIG je nejméně kvalita.