FliegenKiller - invaze ve vašem domově

Dobře informováni televizními reklamami pořizujeme domů ve stovkách nejrůznější odpuzovače hmyzu - sofistikovanější či ""sméčkovější"" udělátka mající za úkol vyhnat tuto zbytečnou verbež z našeho útulného počítačnického doupěte. Někdy je ale ruční dezinsekce jediným schůdným a možným řešením.

Znáte to - je pozdní večer, na monitoru se vám míhají potvory z Quaka, poblikávající lampu doplňují litry energických nápojů a nové číslo herního časopisu pro chvíle nemilosrdného "loadingu". Idylka. Když v tom se kdesi z temnoty vynoří moucha mající políčeno na atraktivní, teplo vyzařující lampu, popř. v horším případě na světélkující monitor a začne poletovat a bzučet před vaší hlavou zrovna v momentě, kdy likvidujete kriticky důležitého bota.

Řešení je nasnadě - obrnit se trpělivostí, vzít noviny či časopis, o němž se domníváte, že pokud jím mouchu řádně destruktivně plesknete, bude mít své dny jednou pro vždy sečteny, a mlátit kolem sebe hlava nehlava, dokud z mouchy není "sympatický" mastný flek na čerstvě vymalované zdi. Popisování takové události je ale na tomto místě pravděpodobně spíše nošením dříví do lesa - s něčím takovým se totiž my hráči setkáváme dnes a denně. A tak se namísto teoretického tlachání směle vrhněme do akce.

Trénování je v oblasti boje proti hmyzu doslova životně důležitou pomůckou a freewaroví tvůrci to moc dobře ví - tedy alespoň ti, kteří vytvořili hru FliegenKiller, která jako by v názvu navíc spojovala anglicky a německy mluvící země a zdůrazňovala tak, že zákeřní bezobratlí otravují hráče doslova na celém světě. Jediným, zato však stěžejním smyslem hry je naučit vás rychle a adekvátně reagovat na invazi bzučícich poletuch a nezničit přitom bezhlavým mrskáním novinami zařízení počítačnického doupěte. Používá k tomu jednoduchý motivační systém - za každou sestřelenou mouchu vás oceňuje několika bodíky, zato trefení vybavení považuje za důvod k jejich odečtení. Ti, kdož se rádi honí za co největším bodovým ziskem jistě ocení také to, že po obrazovce občas migrují i jakési bonusové mouchy, říkejme jim masařky, jejichz trefením a usmrcením (čti - rozpliznutí mouchy v zelenou skvrnu neidentifikovatelného hnusu) je vaše už tak tučné bodové konto obohaceno o další sympatickou sumu.

A to je k pravidlům hry pravděpodobně všechno. Nesmíme mj. ale zapomenout na fakt, že doba každé "partie" je omezená a snaha odstranit co nejvíce much během krátké doby tak musí být doslova a do písmene maximální. Jinak ty mrchy holt nevypudíte a o pohodovém hraní (či pracování, ale u toho by to asi ani tak nevadilo :) si budete moci nechat leda zdát.

Vraťme se ale ještě k onomu inkriminovanému vybavení "hrací plochy" neboli nejbližšímu okolí počítače, na které ve hře nazíráte v jakémsi bezpečném nadhledu, zřejmě proto, abyste měli nad mouchami alespoň na oko "navrch" :). Každý z prvků který se na stole nachází různým způsobem reaguje na situaci, kdy se do něj omylem/úmyslně trefíte. Pokud například budete chvíli (a rychle za sebou) pokoušet klávesnici, počítač zlověstně zapípe a na obrazovce se objeví legendární "modrá obrazovka". Naproti tomu po střelení do tužky se ten nepatrný kousek dřeva a tuhy jen pošoupne o kousek dál a stejně reaguje i hrnek s kafem a stolní lampička.

Možná úmyslně jsem se dosud nezmínil o grafickém zpracování FliegenKilleru - i když mnohé jste mohli vytušit jak z obrázků, tak z předchozího odstavce popisujícího herní prostředí. Pokud navíc podotknu, že k hraní nevyhnutelně potřebujete 3D akcelerátor, všichni už budou pravděpodobně vědět, "na čem jsme". Až na malé nedostatky (které jsou ale doslova zanedbatelné) je FliegenKiller opravdu k nakousnutí a jak mouchy, tak herní prostředí vypadají doslova kouzelně - mnoho na tom přidá ostatně i to, že většina textur je "fotorealistická", tzn. odpovídající svou virtuální podobou reálné předloze. Pálí-li vás tedy podobné problémy jako tvůrce FliegenKilleru doma či v práci, neváhejte a tenhle virtuální trénink si pořiďte - nebudete litovat :).