Takzvané stealth hry, tedy takové, ve kterých nejde o akci, ale pomalé a tiché obcházení nepřátel, bývají povětšinou velice náročné a pro netrénované hráče téměř nehratelné. Fugitive Shift je stealth taktická strategie (navíc poměrně zajímavá a originální) a přesto svou obtížnost drží ve velmi přijatelných mezích tak, aby si ji užili i ti, kteří se žánrem nemají zkušenosti.
Říkejme mu Pan Oranžový. Pan Oranžový je tichošlápek. Jeho úkolem je infiltrovat přísně střežené základny nepřátel a neviděn, nespatřen splnit úkol a najít cestu dál. Kromě toho, že velice dobře ví, že polovina vítězství spočívá v tom znát, co číhá za rohem, má ke své práci speciální vlohy. Sám se totiž dokáže na neurčitou dobu proměnit v kus nábytku, židli nebo lampu. Když kolem projde strážný, ani ho nenapadne, že něco není v pořádku.
K němu se přidá Pan Fialový. Ten má schopnost proměnit se v libovolného strážného a kamuflovat svůj postup. To mu umožňuje otevírat automatické dveře a podobně. Třetí do party je Pan Červený. Ten nemá žádné speciální schopnosti, ale je jako jediný ozbrojen a dokáže nepohodlné stráže zlikvidovat. Sice mu trvá, než přesně zamíří, ale výsledek stojí za to.
Asi je vám jasné, že postup hrou bude spočívat na kombinaci schopností těchto charakterů. Fugitive Shift je sice plně 3D (s minimalistickou komiksovou grafikou), ale je snímán z tzv. izometrického pohledu, tedy z kamery zavěšené vysoko nad hlavami hrdinů. Stráže a jejich chování díky tomu vidíte okamžitě a můžete přesně naplánovat svůj postup.
Je pravda, že chování nepřátel není žádný zázrak. Povětšinou jsou slepí jako patrony, a jakmile vás konečně spatří, trvá jim pár vteřin, než si uvědomí, kdo jste. Když pak v kůži Oranžového kliknete na židli a proměníte se v kus nábytku přímo před jejich očima, nepřijde jim to nijak divné a vrátí se ke své pochůzce. Fugitive Shift je na standardy stealth her velice liberální a dost nenáročná.
Chybou je jednoznačně dost nepřesné ovládání. Klikání na předměty, nepřátele a objekty často nefunguje úplně podle představ a díky tomu vám stráže naservírují kulku přímo mezi oči. Vzhledem k tomu, že zde jde především o přesné načasování a precizní plnění naplánované akce, občas to zabolí. Ostatně také proto, že stačí jediná rána a jakýkoliv váš hrdina padá k zemi. Holt budete se muset držet stranou mimo jejich zorná pole.
