Na první pohled je FUNeral Racing další kopií Jízdy Filipa Košnara, respektive velé předlohy v podobě Street Racingu Marka Overmarse. Není to ale úplně pravda. FUNeral Racing od kontroverzního týmu J&D Games je spíše fackou vraženou přímo od tváře projektům jako MJ Racing či Master Racer, bezostyšně předlohu kopírujícím a nenabízejícím žádné novinky v hratelnosti. Alespoň to tak autoři proklamují v úvodním prohlášení, nicméně vlastně až tak úplně nemají pravdu. Až na příběhové obalení celého projektu a částečně změněné kulisy jde totiž hratelnostně o prakticky totožný případ, což je trochu škoda. Zmiňovaný příběh vysvětluje v kostce toto: hráč je řidičem vozu pohřební služby. Odposlechem vysílaček integrovaného záchranného systému se dozvěděl o dopravní nehodě a vyrazil na místo určení. Jel tak rychle, že cestou bohužel vytrousil velkou řadu uren s popelem, ale zato přijel na místo havárie dřív, než záchranka. Rychle vytáhl oběť z vozu a šoupl ji do pohřebáku. Už se chystal přiklapnout víko rakve, když se oběť začla zuby nehty bránit. Když to viděl lékař z právě přijíždějící sanitky, začal řvát a vrhnul se směrem k pohřebáku. 
Nezbylo, než rychle skočit za volant a pokusit se ujet i s živou mrtvolou, protože peníze jsou peníze…
Ačkoliv příběh FUNeral Racingu je značně morbidní, sama hra zase kdovíjak temně nevypadá. Před hráčem se rozvine pole známé z řady podobných titulů jako již zmíněná Jízda, Jízda Bike, Master Racer či MJ Racing – silnice o šesti pruzích, v nichž se různou rychlostí pohybují civilní automobily. Mezi nimi pak kličkuje pohřební vůz (poměrně velkých rozměrů, což ztěžuje manévrování) a snaží se vydržet co největší počet vteřin, neboť za každý ujetý metr se mu připisují body do celkového hodnocení. Problémem jsou nejen možné kolize s ostatními auty, ale též neustále se zmenšující ukazatel popela, který je nutné doplňovat sbíráním čas od času se objevivších uren. Někdy je však urna zcela nepřístupná, takže se doplnění popela nepodaří. Jednou to ještě nic neznamená, ale přihodí-li se to podruhé za sebou, může se hráč rozloučit s jedním ze tří životů. 
Konečně poslední peripetií je přítomnost v příběhu zmíněného sanitního vozu, který se čas od času vynoří z dolní části obrazovky a vrhne se přímo za pohřebákem, takže nezbývá než se bryskně schovat do zákrytu jiného vozu a sledovat efektní bouračku příliš rozjetých doktorů.
Kdo některý z konkurenčních titulů hrál, zřejmě nebude FUNeral Racingem zvlášť potěšen. Sice si hraje na spasitele a parodii na zmíněné plagiátorské kousky, nicméně ve skutečnosti je jim prakticky roven. Grafické zpracování je jen o malinko lepší, zvuková stránka tradičně dosti špatná, ale hlavně – v hratelnosti J&D Games žádné nové prvky nenabídli a stahovat si další klon Steet Racingu jen proto, že obsahuje jednoodstavcový humorný příběh, je značně kontraproduktivní. Alespoň lze ocenit, že se autorům podařilo dosáhnout slušné komprese a hra zbytečně nezabírá pět či šest megabajtů, jako tomu je u jiných remaků Jízdy.
