Galaxian 2007 - remake téměř 30 let staré hry

Vesmírné dálavy lákají již mnoho generací astronautů a jiných dobrodružných duší. Výlet do vesmíru je ale stále nesplnitelný úkol, proč tedy do prozatím neprozkoumané části neproniknout alespoň virtuálně pomocí skvě̈lé akce Galaxian.

Asi málo kdo z čtenářů Plných Her pamatuje zlaté doby, kdy herním automatům vládla pecka Galaxian. Koncept vám bude spíše známý prostřednictvím řady remaků, k nimž se řadí třeba i stejně pojmenovaný projekt, který jsme zde měli před více než dvěma lety. A podobně je na tom i dnešní hra, která inspiraci již jen kvůli samotnému názvu, prostě nezapře.

Kdo se snad doposud nesetkal s Galaxianem, je třeba celý jednoduchý koncept přiblížit. Jedná se o vesmírnou akci, kde se ovšem nepřátele neobjevují z druhého konce obrazovky, nýbrž jsou po spuštění poslušně seřazeni do pravidelného uskupení, které ovšem nedrží od začátku až do konce, jako by tomu bylo kupříkladu v Arkanoidu. Vzhledem k tomu, že je celý původní obrazec sestaven z vesmírných lodí, nedá se očekávat, že by snad stály neustále na místě. Nejproblémovější chvíle tedy nastává v momentě, kdy se některá z lodí dá do letu a to samozřejmě směrem k vám, během čehož vystřeluje projektily (dokud zůstává nehybná, nikterak se vašim útokům nebrání). Navíc je pohyb takto se pohybující lodi takřka nevyzpytatelný a neustále se mění, což celou situaci ještě více stěžuje. Obtížnost v tomto ohledu bude ještě narůstat s příchodem nových a nových vln nepřátel. Ty naštěstí začínají vždy až v momentu, kdy zcela vymýtíte tu předešlou. I tak se ale na vás najednou budou spouštět třeba i skupiny o třech nebo čtyřech lodích, což zvládnou jen ti nejzkušenější.

Rozhodně příjemnou věcí jsou herní bonusy. Těch potkáte hned několik druhů, přičemž rozeznat je lze již podle malých ikonek, které se čas od času snáší pozvolna po herní obrazovce. Abyste jej získali, bude třeba takový kousek zachytit, což bude pekelně obtížné. Bonusový předmět s libostí kličkuje doprava a doleva, což nebude snadné sledovat obzvlášť připočtete-li si k tomu dostatek dalších rozptylujících předmětů, které musíte sledovat neméně bedlivě. Vedle nepřátelských lodí to jsou třeba i meteory, které se objeví v pozdějších fázích hry.

Po grafické stránce se jedná o nadprůměrnou hru, která snad akorát trpí malým množstvím druhů vesmírných jednotek. Ty jsou rekrutovány ze stále stejně vypadajících strojlů, což do hry možná trochu vnáší nepříjemný stereotyp.