Gauntlet Runner - nezastavitelný robot

S vervou slavného marathonského běžce a kondičkou trénovaného sportovce se do akce vydává malý sympatický zeleně zabarvený robot, jehož cílem je donést dokumenty k jednomu z vědců. Podaří se mu překonat všechny nástrahy?

Jak málo stačí k lehkému odklonění z nudného stereotypu arkádového žánru ukazuje právě jednoduchý Gauntlet Runner, kde následujeme nepříjemný úděl malého sympatického robota. Tomu byl na bedra svěřen úkol hodný bájného maratónského vědce pouze s tím rozdílem, že malý Murney se do učebnic dějepisu zapíše jen opravdu těžko. Před sebou má přesto dostatečně dlouhou štreku vedoucí přes několik rozsáhlých a prodlužujících se levelů.

Hlavní zádrhel a rovněž opravdová nepříjemnost je jakási technická závada na jeho těle, která způsobila, že se vlastně nemůže ani na malou chviličku zastavit, vydechnout si a ulevit svým již tak unaveným nohám. To má samozřejmě vliv i na vaši maličkost, takto „uvězněného“ robota totiž musíte navádět a starat se o to, aby si náhodou nerozbil své plechové tělíčko o některou z nastražených překážek.

Jediným tlačítkem, které tedy v průběhu hry použijete bude mezerník. To má za následek že se robot na několik málo vteřin vnese, aby následně opět skončil pevnýma nohama na zemi. Zpočátku se tedy bude jednat o naprosto jednoduché problémy jako je malá kostička ležící na jinak naprosto nerušené a rovné cestičce. Stačí tedy včas zmáčknout magickou klávesu a život je zachráněn. Postupem času se ale začne přitěžovat, překážek přibude a objeví se i některé delší vyvýšeniny, na něž je třeba ve správné chvíli naskočit či se jim vhodně vyhnout. Skoky si bude třeba správně načasovat, jinak se vám můře stát, že přistanete těsně před další překážkou a další skok již nezvládnete. V případě, že by snad k něčemu takovému došlo, nemusíte se bát. Autoři si byli poměrně vysoké obtížnosti vědomi a tak našemu hrdinovi do vínku nadělili opravdu štědrou výbavu životů, která je symbolizovaná tečkami po celé horní straně herní obrazovky. Ty budou při každé podobné chybě ubývat až do chvíle, kdy se dostanete na nulu, což znamená okamžitý konec hry.

Asi nejslabší stránkou hry zůstává její zpracování. Starší pohled na obrázky a do paměti se vám vryje minimálně neustále stejné pozadí, které bohužel nezmění svou podobu ani po zdolání celé řádky levelů. Neoslní ani stránka hudební, což spolu s poměrně krátkodobou hratelností sráží kvality jinak zajímavého dílka na hodnocení, které je uvedeno v horní části článku.